Hospodářská situace země podle Českomoravské konfederace odborových svazů opravňuje zaměstnance, aby si sebevědomě příští rok řekli o pětiprocentní až 5,5 procentní růst mezd. Na manifestačním mítinku v Praze odbory také ohlásily, že stojí za dalším navýšení minimální mzdy, a to na 11,5 tisíce korun. Je to o 500 korun víc, než zní dosavadní vládní sliby. Podle Hospodářské komory by mohli zaměstnavatelé zvládnout růst mezd tempem o tři až pět procent.
ČMKOS oznámila plán požadavků na růst mezd v příštím roce na tříhodinovém mítinku, na který pozvala pod heslem Konec levné práce tisícovku odborářů. Stejnou akci organizovala i vloni. Požadavek podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly „není přestřelený“, naopak odpovídá aktuální situaci českého hospodářství. Zaměstnavatelé podle něj na zvýšení mezd mají, problém vidí v neustálém odtoku zisků z Česka a v nízkých mzdách, díky které mohou zahraniční zaměstnavatelé české zaměstnance zneužívat.
„Nerozumím tomu, proč se odboráři vlamují do otevřených dveří. Podnikatelé mzdy zvyšují,“ reagoval na mítink prezident komory Vladimír Dlouhý, navyšování minimální mzdy však považuje za neakceptovatelný. Ekonom společnosti Deloitte David Marek považuje za vhodné, aby mzdy v příštím roce vzrostly v průměru o čtyři procenta, pokud si má ekonomika udržet současnou konkurenceschopnost.
„Nemůžeme akceptovat paušální požadavek bez ohledu na hospodářské výsledky a perspektivy jednotlivých firem a situaci na trhu práce. V řadě firem se mzdy už výrazně zvyšují,“ uvedl k požadavkům prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák. Podle Středuly by si však zaměstnanci některých firem mohli říct i o desetiprocentní růst.
Zásadní spor pak zaměstnavatelé budou s odbory vést ohledně návrhů na změnu zákoníku práce. Odboráři trvají na zrušení neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnanci by podle nich měli dostávat opět 60 procent platu od prvního dne nemoci. Odbory zároveň požadují, aby nárok na pětitýdenní dovolenou měli i zaměstnanci soukromého sektoru. Požadují spojit pružnost forem práce a pracovní doby s náležitou ochranou či spolurozhodování odborů o agenturním zaměstnávání.
Průměrná mzda v ČR stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 1 019 korun, tedy o 3,9 procenta, na 27 297 korun (zhruba tisíc eur). Za celé pololetí činila průměrná mzda 26 898 korun, což je o 4,2 procenta více než loni. Letošní růst reálné výše mzdy za pololetí i druhé čtvrtletí je nejvýraznější za posledních devět let. V evropské osmadvacítce byla loni průměrná mzda 2370 eur, v eurozóně činila 2502 eur. Na Slovensku brali zaměstnanci průměrně 989 eur, v Polsku 893, v Maďarsku 783 eur. V Lucembursku, s nejvyšší průměrnou mzdou, lidé brali v průměru 4650 eur.
Čtěte také:
Třikrát 15 procent. Školské odbory mají o zvýšení platů jasno
Zaměstnanci veřejné sféry možná dostanou přidáno už letos
