Obžaloba v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha má vážný problém. Krajský soud v Praze označil za protizákonné odposlechy a sledování i v takzvané hospodářské větvi případu. Vyplývá to z usnesení, které má týdeník Euro k dispozici. Případ byl vrácen k došetření.
Odposlechy, týkající se převzetí úplatku, už na přelomu roku shodil Vrchní soud v Praze. A ten Krajský nyní použil při odůvodnění hospodářské větve kauzy obdobnou argumentaci.
„Byť v nyní projednávané trestní věci není procesní soud vázán závěry shora citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze, nelze odhlédnout od toho, že důkazy předkládané v nyní projednávané trestní věci jsou z větší části použity z původní trestní věci, která byla předmětem odvolacího řízení u Vrchního soudu v Praze,“ stojí v usnesení. Při předběžném projednání obžaloby se soud podle svých slov plně ztotožnil se závěry Vrchního soudu v Praze.
„Znovu je nutno připomenout to, co uvádí i státní zástupce v podané obžalobě, že nyní projednávaná trestní věc vychází „ve značné míře z poznatků a důkazů získaných policejním orgánem v trestním řízení ve věci vedeném stejným policejním orgánem… Nutno jednoznačně konstatovat, že převaha listinných důkazů a dalších důkazů, například nosičů dat, má původ v předchozí trestní věci a v nyní projednávané trestní věci se nacházejí pouze kopie,“ konstatoval soud.
Připomněl zároveň, že Nejvyšší soud judikoval v jiném rozhodnutí z roku 2016, že „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“, zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak, kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené.
Čtěte také:
Kárná žaloba kvůli Rathovi? Zeman její podání nevylučuje
„Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění, musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných konkrétních skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků,“ napsal senát Krajského soudu, vedený předsedou Ivem Zelinkou.
Cituje také z judikátu Nejvyššího soudu, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení zde musí být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce.
V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují, včetně doby jeho trvání, dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, případně odůvodněna i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu.
„Krajský soud v Praze ve shodě s výše citovaným usnesením Vrchního soudu v Praze dospěl k závěru, že v posuzovaných případech výše citovaných Okresní soud v Ústí nad Labem podle uvedených ustanovení důsledně nepostupoval,“ tvrdí Zelinkův senát. Protože podle něj konkrétní skutkové okolnosti, které vydání předmětných příkazů odůvodňují, respektive úvahy zabývající se důvodností návrhu, v nich nejsou obsaženy, přičemž není odůvodněna ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
O odposleších dále čtěte:
Jak nasadit uši: analýza ochrany novinářů je receptem na žádost o odposlech
„Okresní soud neuvedl, proč vydává příkazy na maximálně možnou dobu, pokud se omezil na pouhé konstatování, že doba odposlechu a záznamu byla stanovena v souladu s návrhem státního zástupce. Který však stejně jako policejní orgán konkrétní důvody navrhované délky trvání tohoto procesního úkonu neuvádí. A současně opomenul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění rozhodujícího soudce o důvodech nezbytných zásahů do soukromí dotčených jedinců, které je chráněno článkem 13 Listiny základních práv a svobod, včetně důvodů, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak,“ tvrdí soud.
Podle soudu nelze než opětovně konstatovat, že polovina příkazů neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin, jakožto obligatorní podmínky pro možnost vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. „Okresní soud ve všech případech pouze nekriticky převzal názor státního zástupce z podaných návrhů, které však též obsahovaly popis skutkových okolností a obecné konstatování, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení,“ stojí ve verdiktu Krajského soudu v Praze, kterým vrací případ k došetření.
Čtěte o další kauze Davida Ratha:
Soud začal řešit spor o dědictví mezi bratry Rathovými
Státní zastupitelství podalo obžalobu v této části kauzy Rath loni v červenci. Kauza se týká osmi skutků souvisejících s veřejnými zakázkami, týká se údajného uplácení a sjednávání výhod. Mezi obžalovanými společnostmi je i největší česká stavební společnost Metrostav.
Krajský soud v Praze předloni v červenci uznal Ratha vinným z přijímání úplatků. Nepravomocně mu uložil osm a půl roku vězení a propadnutí dvaceti milionů korun z majetku. V souvislosti s manipulováním zakázek v regionu bývalý hejtman podle soudu převzal šestnáct milionů korun.
Už dříve poslal soud nepravomocně za mříže další z celkem jedenácti obžalovaných v kauze. Nejvyšší tresty v dubnu 2015 dostal Petr Kott a jeho manželka Kateřina Kottová (dříve Pancová). Podle verdiktu si měli odsedět sedm a půl roku vězení a měl jim propadnout majetek. Oba rozsudky pak pražský Vrchní soud zrušil. Případy tak budou muset být pojednávány znovu, ovšem bez nezákonně získaných důkazů v podobě odposlechů a sledování.
Dále čtěte:
