Odposlechy v kauze Rath byly nezákonné. Oznámil to pražský vrchní soud a zrušil tak rozsudek nad bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem a dalšími obžalovanými. Případ se tedy vrací na začátek. Žalobci s důvody nesouhlasí a chtějí podat stížnost, kterou předají k posouzení ministerstvu spravedlnosti.
„Rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2015 a ze dne 23. 7. 2015 se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně, aby ve věci učinil rozhodnutí nové,“ stojí v písemném odůvodnění rozsudku. Zrušení rozsudku oznámil soud už letos v říjnu a vrátil ho ke Krajskému soudu v Praze k novému projednání, ale tehdy ještě své rozhodnutí nezdůvodnil.
Nyní oznámil, že hlavním důvodem je nezákonné nařízení odposlechů. „V rámci svého přezkumu Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu. A to s ohledem na nedostatečné odůvodnění příkazů a písemných žádostí, čehož se také dovolávají obžalovaní MUDr. Petr Kott, MUDr. Kateřina Kottová, MUDr. Jindřich Řehák, Ing. Martin Jireš a MUDr. David Rath. Všichni obžalovaní pak spatřují nezákonnost těchto důkazů také v tom, že o nich rozhodovali soudci místně nepříslušného soudu, navíc v rozporu s rozvrhem práce,“ stojí mimo jiné v rozsudku, který web Euro.cz níže poskytuje k nahlédnutí.
Podle verdiktu senátu vedeného soudcem Pavlem Zelenkou v několika případech Okresní soud v Ústí nad Labem nerespektoval zákonem daná pravidla. „Okresní soud podle uvedených ustanovení důsledně nepostupoval, neboť konkrétní skutkové okolnosti, které vydání předmětných příkazů odůvodňují, respektive úvahy, zabývající se důvodností návrhů, v nich nejsou obsaženy, přičemž nejsou odůvodněny ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Respektive okresní soud neuvedl, proč vydává příkazy na maximálně možnou dobu, pokud se omezil na pouhé konstatování, že doba odposlechu a záznamu byla stanovena v souladu s návrhem státního zástupce. Který však stejně jako policejní orgán konkrétní důvody navrhované délky trvání tohoto procesního úkonu neuvádí. A současně opomenul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění rozhodujícího soudce o důvodech nezbytnosti zásahu do soukromí dotčených jedinců, které je chráněno čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Včetně důvodů, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak,“ usnesl se senát Vrchního soudu.
Usneseni Vrchniho Soudu v Kauze Rath by Euro.cz on Scribd
Polovina příkazů pak podle Vrchního soudu neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin, jakožto obligatorní podmínky pro možnost vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. „Okresní soud ve všech případech toliko zcela nekriticky převzal názor státního zástupce z podaných návrhů (jak je zřejmé z fakticky doslovného zkopírování návrhů státního zástupce vždy jen s doplněním příslušných návětí tak, aby bylo zřejmé, že jde o rozhodnutí soudu), které však též obsahovaly jen popis skutkových okolností a obecné konstatování, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení včetně poukazu na vzájemnou znalost podezřelých a jejich maximální snahu o utajení, což je však všeobecně použitelný argument u jakékoli skupinové a byť jen minimálně dopředu promyšlené trestné činnosti,“ konstatoval odvolací soud.
Z rozsudku vyplývá, že ve všech posuzovaných případech při vydávání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu okresní soud fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost. „To jest na posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu, aby byl zcela zřejmý ústavně souladný postup soudu. Proto se Vrchní soud v Praze neztotožnil se závěrem nalézacího soudu, že inkriminované příkazy jsou bezvadné,“ torpédoval přípravné řízení Vrchní soud.
Podotkl také, že z rozsáhlého spisového materiálu nevyplývá, že by se Ústavní soud v dané věci zabýval problematikou náležitostí příkazů odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, respektive žádostmi o sledování osob a věcí, neboť jeho rozhodnutí se týkala výlučně přezkoumávání rozhodnutí o vazbě obžalovaných, o zahájení trestního stíhání, o domovních prohlídkách a dále i problematiky zákonného soudce. Tím podle Vrchního soudu byli ústečtí soudci.
Vyslechněte svědka
Prvoinstanční soud by měl také znovu vyslechnout oznamovatele celého případu, bývalého policistu Libora Gregora. „Který již sice před soudem jako svědek vypovídal, ale zjevně vyhýbavě a nekonkrétně oproti protokolu o podání vysvětlení. A byť se nejedná o důkaz v rámci tohoto trestního řízení, je třeba v této souvislosti poukázat též na vyjádření svědka v televizním pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 12. 6. 2012, kde mimo jiné zmínil prověřování indicií sdělených mu klientem a jeho výsledek v tom směru, že měl zjistit, kam až mají konkrétní osoby podezřelé z páchání trestné činnosti kontakty a dosah ve státní správě. Což by mohlo posloužit jako platforma pro opakování jeho výslechu,“ stojí dále v rozsudku.
Znovu jej tedy podle senátu Vrchního soudu v Praze bude třeba vyslechnout zejména jmenovitě k osobám údajných pachatelů trestné činnosti. Doposud totiž označil konkrétně pouze obžalovanou Ivanu Salačovou. „Což mu měla sdělit osoba, jejíž identitu podle svého tvrzení nezná a taktéž k bližším okolnostem trestné činnosti, která mu měla být tímto způsobem oznámena a konkrétnímu rozsahu a výsledkům jeho vlastního pátrání, které provedl po získání inkriminovaných informací,“ uvádí soud.
Krajský soud uznal loni v červenci Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení a propadnutí 20 milionů korun z Rathova majetku. V souvislosti s manipulováním zakázek v regionu údajně Rath převzal 16 milionů korun.
| Žalobci podají stížnost |
|---|
| Pražské vrchní státní zastupitelství nesouhlasí s důvody zrušení rozsudku. Domnívá se, že rozhodnutím pražského vrchního soudu byl porušen zákon, a chce proto podat stížnost, kterou předá k posouzení ministerstvu spravedlnosti, uvedla šéfka pražských žalobců Lenka Bradáčová. „Důvody jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné,“ uvedla Bradáčová v tiskové zprávě. Podle vrchní státní zástupkyně odůvodnění také významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí. Pražská vrchní státní zástupkyně podstatnou část rozhodnutí považuje za „přepjaté formalistickou“. „Poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování, které senát Vrchního soudu v Praze nyní vytýká soudcům, kteří rozhodovali ve věci v přípravném řízení, je zcela neobvyklé právě s ohledem na opakované předchozí rozhodování celé soudní soustavy,“ sdělila Bradáčová. Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jsou další kroky v kompetenci pražského vrchního státního zastupitelství. „Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je z hlediska vypořádání se s procesními připomínkami překvapivé, proto se s tímto rozhodnutím nemůžu ztotožnit,“ sdělil jeho mluvčí Pavel Malý. |
Verdikt Vrchního soudu by měl mít dopad nejen na rozhodování ústeckého soudu o odposleších a sledování, ale i na návrh státních zástupců, kteří kauzu Rath zahájili. Přestože v dokumentu soud nejmenoval aktuální pražskou Vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, ta vystoupila s nebývale ostrým prohlášením proti soudci Zelenkovi, podepsaným pod verdiktem Vrchního soudu.
Bradáčová přitom byla s bývalým šéfdetektivem severočeské protikorupční policie Petrem Vincenzem, který rozpohyboval vyšetřování, jež vyústilo právě v kauzu Rath, podle řady zdrojů v bližším než jen profesním vztahu.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se k rozhodnutí v případu Rath ohledně postupu podřízených nevyjádřil. Přestože v rozsudku Vrchní soud vyjmenovává chyby soudců, ty pramení z práce detektivů a žalobců, které krajský soud dle vyjádření Vrchního soudu bez hlubšího prověření přijal.
Dále čtěte:
