Odstoupení od transpacifické dohody (TPP) podle kritiků Donalda Trumpa nepomůže americkým obchodním zájmům. Náhlá změna naopak posílí pozici Číny a otevře cestu k expanzi Ruské federace.
Před pár dny se nový americký prezident Donald Trump nechal slyšet, že zrušení obchodní transpacifické dohody bude jedním z prvních kroků, které po vyjmenování do úřadu udělá. Obchodní partnery Američanů tím nepotěšil. Japonský premiér Šinzó Abe okamžitě reagoval, že bez Spojených států amerických nemá dohoda žádný smysl.
„Může ji nahradit jiná dohoda, ale ne s účastí USA,“ řekl podrážděně prezident Peru Pablo Pedro Kuczynski. Na jeho slova okamžitě zareagovala ruská média, která začala polemizovat o vzniku nové dohody zahrnující Čínu a Ruskou federaci.
Videoblog Donalda Trumpa, jehož prostřednictvím záměr odstoupit od TPP prezentoval, následoval den po konferenci APEC. Jejími účastníky byli vrcholoví politici USA, Číny a zemí Tichomoří, Asie a Latinské Ameriky. Trumpův vzkaz po jednáních na konferenci, které se účastnil ještě dosluhující prezident Barack Obama, vnímalo mnoho vůdců států jako urážku, míní CNN.
Čína na scéně
„Znovu potvrzujeme závazek zachovat naše trhy otevřené a bojovat proti všem formám protekcionismu,“ uvádí ve společném prohlášení účastníci konference.
Místo uvolněné Spojenými státy jsou připraveny zaplnit další mocnosti. Čína už prosazuje vlastní obchodní dohodu známou jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership). Dohoda upravuje podmínky mezistátního obchodu se zeměmi jako Japonsko a Austrálie, které byly i klíčovými účastníky transpacifické dohody.
Například Filipíny již teď ohlašují, že mají větší zájem přistoupit na návrhy Číny, než aby se pouštěly do nových jednání s kabinetem Donalda Trumpa.
Škoda se už stala
O vliv v Latinské Americe chce zabojovat také spojenec komunistické země – Ruská federace. V rámci čínsko-ruských konsorcií slibuje Moskva významné investice na kontinentu, zejména do infrastruktury a energetiky.
Jak uvádí think tank Inter-American Dialogue, čínské státní banky nalily od roku 2005 do Latinské Ameriky 120 miliard dolarů, tedy přes 3 biliony korun. Rusko zase od roku 2008 zásobuje Venezuelu, Brazílii a Bolívii zbraněmi. S Mexikem Rusové spolupracují na průzkumu ropných nalezišť.
Ústup amerických firem z těchto trhů by přirozeně znamenal rostoucí vliv Moskvy a Pekingu. „Konkrétní poškození zájmů USA již nastalo,“ říká viceprezident organizace Council of the Americas Eric Farnsworth. Podle odborníka na vztahy mezi Severní a Jižní Amerikou již samotné zvolení Trumpa prezidentem způsobilo oživení vyjednávaní jihoamerických zemí s Čínou a Ruskem.
Čtěte také:
Komentář: Konec bezstarostné jízdy, polarizace Ameriky sílí
Mexiko se připravuje na příliv milionů vyhoštěnců z USA
Jako Kennedy a Hoover. Trump odmítá prezidentský plat
