Čínská vláda spustila výstavbu prvních úseků Hedvábné stezky v rámci koncepce One belt, one road. Budování železniční tratě, dálnic a mořských terminálů pohltí odhadem bilion korun. Zájem o připojení k projektu hlásí také země Visegrádské čtyřky včetně Česka.
Komunistická Čína spustila rekonstrukci železniční infrastruktury na svém území a v kazašském městě Altynkol. Ve městě na čínsko-kazachstánské hranici roste železniční uzel, který má být hlavním propojením mezi komunistickou zemí a Ruskem. Konsorcium firem Eurotransit-KTC tam aktuálně pracuje na propojení a rekonstrukci kolejnic tak, aby se ve městě mohlo překládat zboží mezi čínským a ruským typem železničních vagonů.
Jde o součást plánu prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva připojit se k čínskému plánu obnovy hedvábné stezky. Kazašská část bude celkově vyžadovat investice ve výši 2,7 miliardy dolarů, tedy 73 miliard korun.
Nová Hedvábná stezka má přecházet územím Číny a podle posledních informací končit ve Španělsku. Má jít o objemově největší proud přepravy zboží mezi Evropskou unií a Pekingem. Země Visegrádu bojují nejen o dodavatelské zapojení do projektu, ale také o to, aby přes ně vedla stezka, která bude odhadem stát asi 40 miliard eur.
Všichni tam chtějí
Ještě koncem loňského roku podepsala s Číňany memorandum o podpoře projektu slovenská vládní delegace. Slováci počítali s tím, že hedvábná stezka povede přes Rusko, Ukrajinu a jejich území dále na západ. Počítali proto s rozšířením kolejnic na rozměry vhodné pro ruské vagony. Překládku zboží zvažovali ve dvou nových terminálech v Košicích a Bratislavě.
Navzdory silnému lobbingu však stezka Slovensko podle nového plánu obchází. Údajně kvůli neklidu na východě Ukrajiny se posunula severněji a procházet má přes Polsko. Pro zbytek regionu je však pořád atraktivní možnost zapojit se do rekonstrukce železničního projektu dodávkami.
Premiér Bohuslav Sobotka o českých možnostech jednal s čínským premiérem Li Kche-čchiangem začátkem listopadu v Rize. Podle obou stran by mohly země profitovat hlavně z výměny potravinářského zboží. Potravin je na evropském trhu přebytek, kdežto v Číně kvalitní zboží chybí.
Dlouhodobý plán Číňanů počítá s železničním propojením až do Španělska.
Projekt nové Hedvábné stezky, takzvaný One belt, one road, oznámila čínská vláda v roce 2013. Ožil letos. Jak informoval deník Financial times, čínské firmy podepsaly kontrakt na výstavbu rychlotratě mezi Moskvou a Kazaní. Nová trať by měla zkrátit dojezdový čas z 12 na 3,5 hodiny. Investice do projektu pohltí celkově 16,7 miliardy dolarů, tedy asi 414 miliard korun.
Premiér Kyrgyzstánu Temir Sariev letos oznámil spuštění výstavby železničního propojení s Uzbekistánem. V jiném směru se zase Čína hodlá propojit s Íránem a Pákistánem.
Podle údajů Eurostatu se v roce 2015 meziročně zvýšil vývoz z Evropské unie do Číny o 3,5 procenta na 170 miliard eur. Čínský export do unie vzrostl o 16 procent na 350 miliard eur. Čína je po USA druhým největším obchodním partnerem Evropské unie. Bilaterální obchodní schodek mezi unií a Čínou v roce 2015 dosáhl rekordních 179 miliard eur.
Čtěte také:
