Když psal ministr financí Andrej Babiš šéfovi sněmovny Janu Hamáčkovi dopis, kde vysvětloval kauzu svých korunových dluhopisů, nezapomněl zdůraznit, že je obětí spiknutí. Babiš podle svého tvrzení "rozčílil pijavice přisáté na státní rozpočet". Tahle jeho marketingově vděčná věta měla ukázat na jeho protikorupční tažení, konkrétně zavedení veřejného registru státních smluv. O klíčovém zákonu budou v tomto týdnu rozhodovat poslanci a velmi vážně hrozí, že ho pohřbí.
V úterý poslanci zasednou ke schůzi, která bude rozhodovat o zrušení výjimek navržených senátem. Pokud poslanci senátní verzi odmítnou, půjde novela k podpisu prezidentovi. Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost poukázal na to, že mnohé firmy s majetkovou účastí státu či obcí si zaplatily lobbisty, kteří měli zákonodárce přesvědčit o tom, že se na ně zákon o registru smluv vztahovat nemůže.
Rozhodování poslanců bude mít pikantní příchuť. Součástí návrhu, který se jim vrátil ze senátu, je i doplnění senátora Michaela Canova (STAN), aby do registru patřila i původně vyňatá poslanecká sněmovna, senát, kancelář prezidenta republiky, kancelář ombudsmana či Nejvyšší kontrolní úřad. Poslanci tak budou rozhodovat také sami o sobě, konkrétně o zveřejnění smluv se svými asistenty nebo o poradenských či právních radách, které si platí ze státních peněz.
Zákon o registru smluv z dílny STAN/Top 09 dopracovaný ministerstvem vnitra sice nyní platí, je ale v roční zkušební lhůtě. Má se během ní ukázat, jestli kvůli odtajnění svých obchodů některé státní firmy nebudou před konkurencí znevýhodněny. Ještě během lhůty si ale poslanci uvědomili, že to s transparentností přehnali. Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka přišel s návrhem, aby byl ze zveřejňování smluv vyňat pivovar Budvar.
Budvaru nadělal zákon problémy, tvrdí jeho bývalý šéf. Čtěte:
Pan Pivo: Jiří Boček vydržel v čele Budvaru čtvrtstoletí
Z pozměňovacího návrhu k zákonu se ale stal důvod, jak propašovat další výjimky. Sněmovna nakonec schválila takovou verzi pozměňovacího návrhu, který původní zákon de facto vykostil. Povinnost zveřejnit své obchodování by neměly mít státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí, které mají obchodní či průmyslovou povahu. Suma sumárum jde o skrytí smluv za 150 miliard korun ročně. Do výjimek spadají i podniky, jejichž hospodaření bylo v minulosti terčem kritiky, například Lesy ČR, České dráhy nebo Česká pošta.
Pro osud zákona budou důležité zejména hlasy ČSSD, lidovců, KSČM a ODS. Právě poslanci těchto stran se postarali z většiny o to, aby do novely přibyly oklešťující výjimky. Pohledem na rozhádanou koalici a podle hlasů ze sněmovny je pravděpodobné, že se nepodaří poskládat dostatečnou podporu pro přehlasování senátu, ale možná ani pro podporu senátní verze.
Dále čtěte:
