Německá vláda chce zavést výjimku z povinnosti vyplácet minimální mzdu. Týkala by se migrantů, kteří musí k vykonávání své práce v Německu získat dodatečnou kvalifikaci. S odvoláním na interní dokument ministerstev práce, financí a školství o tom dnes informoval list Süddeutsche Zeitung.
Minimální mzdu by nemuseli zaměstnavatelé podle dokumentů, z nějž SZ čerpá své informace, vyplácet těm uprchlíkům a přistěhovalcům, kteří musí získat dodatečnou kvalifikaci, aby jim úřady v Německu uznali výuční list získaný v zahraničí. Právě na dobu získávání dodatečných praktických znalostí a zkušeností přímo v podniku by se vztahovala výjimka ze zákona o minimální mzdě.
V těchto případech by zaměstnavatelé mohli imigrantům vyplácet pouze částku, která odpovídá té, kterou dostávají učni na praxích. Minimální mzda se od počátku tohoto roku zvýšila z 8,50 eura na 8,84 eura za hodinu (z 230 na 239 Kč).
Německé výdaje na uprchlíky podle expertů zvyšují ekonomický růst. Čtěte o tom:
Německé výdaje na uprchlíky zvyšují ekonomický růst
Jako příklad, kdy by zaměstnavatelé nemuseli vyplácet minimální mzdu, uvádí vládní dokument citovaný SZ syrského truhláře, který absolvuje devítiměsíční praxi, protože mu k uznání syrského vyučení v Německu chybí právě devět měsíců.
Svaz německých zaměstnavatelů (BDA) se vyslovil proti zvláštním výjimkám pro uprchlíky a přistěhovalce. Podle něj by měla výjimka v případě nutnosti doplnění praktických znalostí potřebných pro výkon zaměstnání platit pro uprchlíky i německé občany.
Naproti tomu Svaz německých odborů (DGB) se staví proti jakýmkoli výjimkám z minimální mzdy. Zaměstnavatelé podle něj už nyní využívají uprchlíky, kteří „ještě neznají svá práva“, jako levné pracovní síly.
Migranti z Německa i odcházejí. Přečtěte si o tom: Z Německa letos dobrovolně odešlo nejvíce migrantů za 16 let |