Sněmovna podpořila při dnešním schvalování novely zákona o střetu zájmů některá omezení podnikání členů vlády, jež zjevně míří na ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.
Členové kabinetu sice budou moci dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon, který nyní zamíří k posouzení do Senátu, po sněmovních úpravách zakáže budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Pro předlohu hlasovalo 135 ze 183 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Normu nepodpořili jen poslanci hnutí ANO a několik nezařazených členů dolní komory. Babiš, který vlastní skupinu Agrofert včetně mediálního domu Mafra a rozhlasovou stanici Impuls a televizi Óčko, se z dnešního jednání dolní komory omluvil. Ve Sněmovně ale byl přítomen.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) schválení novely uvítal. Oligarchové si podle novely musí vybrat členství ve vládě, nebo dotace, zakázky a vlastnictví médií, uvedl na twitteru. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) zdůraznil, že novela je jedním z opatření připravovaných v souladu s vládním plánem boje proti korupci.
Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek před závěrečným hlasováním poděkoval poslancům, že aspoň částečně zvítězil zdravý selský rozum, když Sněmovna odmítla úpravy, podle nichž by člen vlády nesměl vlastnit majetek. Podotkl ale taky, že přijímat zákony kvůli jednomu člověku jde proti základním principům právního státu. „Dohodli jsme se, že většinově nepodpoříme konečnou verzi tohoto zákona, uvedl.
Za rozpačitý a bezzubý označil výsledek hlasování o pozměňovacích návrzích šéf frakce KSČM Pavel Kováčik, který si vzal před konečným hlasováním přestávku na jednání klubu. I malý pokrok je ale podle něho pokrokem a pozitiva převážila.
Zákaz ohledně médií prosadil sociální demokrat Jan Chvojka, má platit až pro nově jmenované členy vlády. Úprava předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně opustit provozovatelskou nebo vydavatelskou společnost, v níž by figuroval. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce se má podle pozměňovacího návrhu týkat taky například budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.
Úpravy o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách poslanci přijali na návrh Martina Plíška z TOP 09. Přístup by k nim neměly společnosti, v nichž by člen vlády měl aspoň čtvrtinový podíl. Tato omezení by platila hned s účinností novely, která se předpokládá od ledna.
Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Poslanci nepodpořili návrh ústavně-právního výboru, aby byla neveřejná. Přijali naopak úpravu, podle níž mají oznámení dávat i soudci a státní zástupci. Do soudcovských oznámení, která by shromažďoval Nejvyšší soud, by veřejnost přístup mít neměla.
Ostatní funkcionáři by podávali přiznání podle novely do centrálního registru, který by vedlo ministerstvo spravedlnosti. Poslanci nepřijali úpravu Marka Bendy (ODS) na zachování nynějšího stavu, kdy politici a někteří úředníci posílají každoročně přiznání na několik tisíc míst podle druhu funkce.
Novela zákona o střetu zájmů, v němž poslanci provedli i další úpravy, zejména ohledně výše hodnoty přiznávaného movitého majetku, je podle vlády součástí protikorupčního tažení. Jednotný registr by měl zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Uzákonění povinnosti předkládat první přiznání při nástupu do funkce umožní zjistit, k jakému majetku funkcionáři za dobu působení přišli. Předloha zvyšuje například i možné sankce za porušení zákona.
Dále čtěte:
Konec volebních kampaní bez limitu: novela prošla i s výtkami senátorů
Mýto pod lupou. Smlouvu s Kapschem prověří ÚOHS
