Kandidátka francouzské krajní pravice na hlavu státu Marine Le Penová dosahuje v průzkumech nových maxim. Přestože se nadále předpokládá, že ve druhém kole prezidentské volby prohraje, její soupeři citelně ztrácejí náskok. Nyní je připraveno ji ve druhém kole volit 42 až 44 procent voličů, píše na svém webu deník Les Echos.
Nadále není jasné, koho Le Penová bude mít za soupeře. V prvním kole by šéfka Národní fronty měla s přehledem vyhrát s 27 procenty hlasů. O druhé místo se dělí bývalý premiér a kandidát tradiční pravice François Fillon s bývalým ministrem hospodářství a centristou Emmanuelem Macronem - každý z nich by měl dostat po 20 procentech hlasů.
„Tato čísla je nutné brát s rezervou, protože všechno se změní po prvním kole. Přesto (Le Penová) nikdy nebyla v tak příznivé situaci. To je bezprecedentní,“ komentoval vývoj voličských preferencí Frédéric Micheau z agentury provádějící průzkumy veřejného mínění OpinionWay.
Fillon, kterého pronásleduje skandál kolem údajného fiktivního zaměstnávání příbuzných jako parlamentních asistentů, by v druhém kole měl Le Penovou stále porazit. Jeho náskok ale spadl z výšin nad 60 procent a je nyní na 56 procentech. Macron, který si v honbě za novými hlasy napříč politickým spektrem zase jiné voliče podle všeho znepřátelil, zaznamenal také ztráty. Nad Le Penovou momentálně vede s 58 procenty voličských preferencí.
Francouzská spojka: Babiše podpoří ve volbách Macron
Pokud by ztráta šesti až osmi procentních bodů byla pro oba muže konečná, jeden z nich se stane novým francouzským prezidentem. Do volby ale zbývají ještě dva měsíce a nynější trend zatím ukazuje, že Le Penová nabývá na síle.
Podle Micheaua je současná Francie vzdálená situaci z roku 2002, kdy tehdejší pravicový kandidát Jacques Chirac ve druhém kole prezidentských voleb drtivě porazil s 82 procenty nacionalistu Jeana-Marieho Le Pena, otce nynější kandidátky.
Le Penové nyní nahrávají kontroverze kolem policejní brutality a nepokoje na předměstí Paříže, přičemž Macron všeobecně „ztrácí na síle“.
Evropané si přejí silné lídry. Čtěte:
Průzkum: Většina Evropanů chce silné lídry, kteří přinesou změnu
