Sdružení polských žalobců Lex super omnia chce připravit návrh nového znění zákona o prokuratuře, která bude nezávislá na politické moci. Podle sdružení čelí polští prokurátoři tlaku politiků a někteří jsou pro své postoje degradováni a šikanováni. Při návštěvě Brna to řekl předseda sdružení Krzysztof Parchimowicz, který z bývalé generální prokuratury musel odejít na regionální prokuraturu ve Varšavě.
Vláda Beaty Szydlové (Právo a spravedlnost) reformovala prokuraturu v roce 2016. Funkce generálního prokurátora je nově sloučená s pozicí ministra spravedlnosti, který tak získal rozsáhlé personální pravomoci a hned je začal využívat. Prokuratura nemůže být závislá na politicích s tím, že každé čtyři roky přijde personální zemětřesení, řekl Parchimowicz.
Sdružení chce nadále přesvědčovat politiky o tom, že základní principy fungování prokuratury by měly být popsané přímo v ústavě, a zastávat se jednotlivých šikanovaných prokurátorů. V minulosti prý býval výběr prokurátorů a jejich služební postup transparentní a měl jasné podmínky, teď je podle kritiků v podstatě vše v rukou ministra Zbigniewa Ziobra.
„Taková personální politika s sebou nese značnou frustraci v prokurátorském prostředí,“ uvedla Katarzyna Kwiatkowská, která musela z bývalé apelační prokuratury odejít na regionální prokuraturu ve Varšavě.
Polsko: vláda vztyčeného prostředníku
Podle prezidenta české Unie státních zástupců Jana Laty jsou zásahy do polské prokuratury alarmující, přestože se v Česku více mluvilo o polských reformách soudů. Kompetence ministra spravedlnosti jsou podle Laty v Polsku větší, než jaké má v Česku nejvyšší státní zástupce. „Může zasahovat do jakékoliv živé kauzy, což je věc, která je nemyslitelná,“ uvedl Lata.
V Polsku působí 5800 prokurátorů. Platících členů sdružení Lex super omnia je asi 170, další přibývají. „Nejde ale o sdružení degradovaných, kteří se chtějí pomstít,“ uvedl Parchimowicz. Členy jsou i ti, kteří se s žádnou šikanou zatím nesetkali, případně emeritní prokurátoři.
Situace kolem justice je v Polsku dlouhodobě napjatá. Evropská komise vede kvůli polskému zákonu o obecných soudech řízení pro porušení unijní legislativy. Jde o jediný z trojice v létě přijatých zákonů, který svým vetem nezastavil polský prezident Andrzej Duda. Veto se týkalo zákonů o nejvyšším soudu a o soudcovské radě. Evropská komise nyní čeká, jak budou tyto právní normy nakonec vypadat.
Čtěte také:
