Veřejné finance skončily loni poprvé v přebytku, a to 0,62 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 29,3 miliardy korun. Předloni byly veřejné finance v deficitu 0,63 procenta HDP.
Pro letošek odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 0,4 procenta HDP a v roce 2018 na 0,8 procenta HDP.
„Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí,“ uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ústřední vládní instituce hospodařily loni s deficitem 20,4 miliardy korun, který meziročně klesl o 36,5 miliardy korun. U místních vládních institucí vzrostl loni přebytek o 18,5 miliardy korun na 44,8 miliardy korun a o téměř tři miliardy na 4,9 miliardy korun byl vyšší i přebytek subsektoru fondů sociálního zabezpečení.
Podle analytika Komerční banky Marka Dřímala stojí za celkovým výsledkem především přebytek hospodaření obcí a krajů, který dosáhl dosud nejvyššího maxima. „Příjmy obcí a krajů vloni výrazně vylepšil vyšší výběr daní hlavně díky pokračujícímu růstu ekonomiky. Na výdajové straně se promítl přechod na nové programové období EU fondů, což omezilo především investiční výdaje,“ podotkl Dřímal.
Jak vidí budoucnost Miroslav Zámečník? Přečtěte si komentář:
Komentář: Staré recepty životní úroveň Čechů nezvýší
Poukázal také na rozpor, kdy podle dnes zveřejněných údajů skončilo hospodaření centrální vlády loni se schodkem 20,4 miliardy korun, ministerstvo financí přitom informovalo o přebytku rozpočtu 61,8 miliardy. „Důvodem je, že za těmito dvěma hodnotami je odlišná metodologie,“ poznamenal Dřímal.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 procenta. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy ostatních běžných a kapitálových transferů. „Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie,“ míní statistici.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 procenta. Na poklesu se nejvíce podílely výdaje související s investiční aktivitou a klesly také výdaje na úroky. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích, ostatních běžných transferech a náhradách zaměstnancům.
Podívejte se na přehledné statistiky makroekonomických ukazatelů na webu Finance.cz
Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 37,22 procenta HDP, při meziročním poklesu o 3,10 procentního bodu. „K poklesu došlo zejména v položce krátkodobých dluhových cenných papírů a dlouhodobých úvěrů. Naopak růst o 24,2 miliardy korun byl zaznamenán v položce dlouhodobých dluhových cenných papírů,“ uvedl ČSÚ.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
| Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí | ||||
|---|---|---|---|---|
| 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
| Saldo hospodaření sektoru vládních institucí (miliony korun) | -51 129 | -83 063 | -28 635 | 29 275 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí (miliony korun) | 1 840 412 | 1 819 098 | 1 836 255 | 1 754 899 |
| HDP, běžné ceny (miliony korun) | 4 098 128 | 4 313 789 | 4 554 615 | 4 715 061 |
| Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP (procenta) | -1,25 | -1,93 | -0,63 | 0,62 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP (procenta) | 44,91 | 42,17 | 40,32 | 37,22 |
Zdroj: ČSÚ
Čtěte také:
