Ekonomika Portorika zabředává do stále větší krize. Zdecimovanému ostrovu obvykle vnímanému jako karibský ráj hrozí, že opět nesplatí své závazky, tentokrát v podstatně větším rozsahu než kdy dříve.
V pátek prvního července nastane pro karibský ostrov Portoriko takřka osudový den. „Americké Řecko“ čelí splatnosti dluhopisů za dvě miliardy dolarů. Podle guvernéra ostrova Alejandra Garcia Padilly by země neměla na splacení dluhu, ani kdyby utnula své domácí výdaje. „Pokud zavřeme vládu, stále nebudeme mít dost peněz na splacení (dluhu),“ prohlásil Padilla minulý týden.
Před rizikem bankrotu varoval v pondělí také americký ministr financí Jack Lew a vyzval kongres USA, aby tomu zabránil. Portoriko je volně přidruženým státem k USA s vnitřní samosprávou.
Sněmovna reprezentantů začátkem června odhlasovala zákon, který zavádí nástroje na restrukturalizaci dluhu a přesouvá finance Portorika pod přímý federální dohled. Aktuálně se čeká na senát, který by o zákonu měl hlasovat ještě tento týden. Aby ale zabránil portorickému bankrotu, musí ho schválit bez dodatků. Konzervativci v řadách republikánů, kteří přímou finanční pomoc Portoriku odmítají, přitom zákon vidí jako skrytý záchranný balíček. Časový tlak by je ovšem mohl donutit změnit názor. Podpis prezidenta Barracka Obamy by pak měl být rychlou záležitostí.
Za zákon minulý týden loboval také Padilla i přes to, že na ostrově s ním mnozí nesouhlasí, jelikož vyvolává koloniální konotace a omezuje suverenitu. Ekonomické zájmy jsou však evidentně silnější.
V případě, že zákon neprojde do konce června, hrozí, že se na ostrov slétnou takzvané supí fondy. To jsou specializované fondy, které levně nakupují dluhy chudých zemí a poté se je snaží vymáhat prostřednictvím soudů. A Portoriko bude přinuceno platit svůj dluh na úkor svých základních výdajů – na školy, zdravotnictví nebo bezpečnost. Fungování veřejného sektoru tak na ostrově bude v ohrožení.
Vývoj ekonomiky Portorika za 10 let
source: tradingeconomics.com
V rámci oněch dvou miliard dolarů připadá 805 milionů na splátky nezajištěných komunálních dluhopisů, které dosud Portoriko nikdy nemělo problém zaplatit. Jejich prioritní splacení navíc garantuje ústava ostrova. Naposledy tento typ dluhopisů nebyl v USA schopen splatit Arkansas v roce 1933. Zbylá částka připadá na bondy veřejných podniků nebo zajištěné dluhopisy.
Portoriko nesplatilo svůj dluh poprvé loni v srpnu a naposledy letos na začátku května. V prvním případě se ale jednalo jen o 58 milionů dolarů, naposledy o asi 400 milionů dolarů a nezahrnovalo to zmíněné garantované dluhopisy.
Ostrov přitom nemůže požádat o soudní ochranu jako americká města podle článku 9 zákona o úpadku (podobně jako firmy mají článek 11), což by rád napravil Obama, ale republikány kontrolovaný Kongres mu v tom brání. Portoriko ani nemůže žádat o pomoc Mezinárodní měnový fond jako suverénní stát. A jelikož i přímá finanční pomoc ze strany Washingtonu je v USA tabu, jedinou záchranou před bankrotem je zákon v americkém Kongresu.
Celkové zadlužení Portorika vyrostlo na 72 miliard dolarů v minulém roce z 53 miliard v roce 2008. Země bojuje již desetiletí s ekonomickým poklesem, na jehož počátku bylo rozhodnutí Kongresu postupně zrušit daňové výhody, jež z ostrova učinily centrum výroby farmaceutického a lékařského průmyslu. Agentura S&P dává Portoriku rating D, tedy nejnižší možný, Fitch a Moody´s ostrov ani nehodnotí.
Ostrovu navíc ubývá populace, která míří za lepším životem do Spojených států. Za posledních deset let odešlo téměř 350 tisíc lidí a nyní zde žije kolem 3,5 milionu obyvatel. Míra chudoby na ostrově dosahuje 45 procent.
Přečtěte si o krizi ve Finsku: Finsko marně vyhlíží konec krize Ilona Švihlíková: Proč se nemluví o finské krizi? |