Autorské poplatky se asi budou moci do budoucna zvyšovat maximálně o inflaci. S požadavkem kolektivních správců na jejich vyšší zdražení by muselo předem souhlasit ministerstvo kultury. V novele autorského zákona to dnes schválila Sněmovna. Podle Ochranného svazu autorského (OSA) je novela vyvážená.
Sněmovna tím reagovala na avizované zvýšení poplatků až o polovinu, jak to navrhoval Ochranný svaz autorský nebo Intergram. Kritici tyto požadavky kolektivních správců označovali za nehorázné, neboť by podle nich neúměrně zatížily obce, provozovatele pohostinství i hoteliéry.
Poslanci kvůli tomu na návrh místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka (STAN) navrhli také uzákonit, že pro již navržený razantní růst autorských poplatků nad trojnásobek inflace v uplynulých třech letech, které autorské svazy oznámily loni, by musely získat souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) s tím souhlasil.
Bez kontroverze
Do horní komory putuje předloha bez kontroverzních návrhů na čtyřnásobné zvýšení autorských poplatků za půjčování knih a na zavedení paušálů za používání kopírovacích strojů ve veřejně přístupných rozmnožovnách. Sněmovní kulturní výbor chtěl zvýšit poplatky z nynějších 50 haléřů na dvě koruny za každou zapůjčenou knihu. Knihovny měly podle výboru platit za veřejně přístupné kopírovací přístroje od 30 po 10 tisíc korun měsíčně, základní a střední školy 100 korun měsíčně za každé zařízení a vysoké školy 400 korun. Pro ostatní rozmnožovny měl činit paušální poplatek 200 až 2800 korun měsíčně.
Budoucí zvyšování poplatků jen o inflaci Sněmovna schválila na návrh Radka Vondráčka (ANO). Tato úprava předpokládá, že ministerstvo by při požadavku na zvýšení poplatků nad inflaci nedalo souhlas, pokud by žádost nevycházela z „objektivních a nediskriminačních kritérií“.
Pokud by navíc uživatel nebo jeho zástupce s jakýmkoli růstem poplatků nesouhlasil, kolektivní správce by s ním musel věc projednat. Pokud by se nedohodli ani skrze prostředníka, spor by mohl řešit soud. Uživatelům by neměly hrozit žádné sankce za přestupky podle autorského zákona v době, kdy s kolektivním správcem vedou spor o uzavření smlouvy nebo o sjednání sazebníku.
V duchu evropské směrnice
Kolektivní správa autorských práv by měla získat podle vládní normy podrobnější podobu v duchu směrnice Evropské unie. Ministerstvo kultury využilo její zapracování do české legislativy k celkové revizi, zpřehlednění a zpřesnění nynější úpravy kolektivní správy. Novela podle ministerstva také reaguje na problémy z praxe a vývoj digitálních technologií.
Předloha by měla podle ministerstva zjednodušit ohlašování živých hudebních produkcí autorským svazům a otevřít možnosti pro zjednodušené licencování, a tím zlepšit přístup ke kulturnímu a vědomostnímu bohatství pro jeho využívání v digitálním prostředí.
Sněmovna do normy prosadila úlevy pro hudební produkce, na nichž by byly provozovány pouze tradiční lidové skladby bez známého autora. Pořadatelé by je nemuseli správcům autorských práv vůbec ohlašovat, což navrhoval vlastní novelou autorského zákona také Senát.
| OSA: Novela je vyvážená |
|---|
| Za zdravě vyvážený považuje mechanismus stanovení sazeb autorských poplatků největší tuzemský kolektivní správce, Ochranný svaz autorský (OSA), řekl předseda představenstva svazu Roman Strejček. „Schválený mechanismus stanovení sazeb do budoucna považuji za zdravě vyvážený. Posiluje sice pozici uživatele, ale současně dává prostor zvýšit sazby více než o inflaci v odůvodněných případech,“ řekl Strejček. Strejček už dříve uvedl, že v Česku se za práva autorů hudby platí málo v porovnání s Evropou. „Například v Maďarsku se srovnatelnou startovací pozicí a přibližně stejným počtem obyvatel v roce 2015 hospodský s jedním rádiem a jednou televizí na autorských poplatcích zaplatil v přepočtu 1537 korun měsíčně, zatímco český hospodský 261 korun,“ zdůvodňoval loni návrh na zvýšení poplatků až o 50 procent. |
Čtěte dále:
