Na Slovensku se rozehrává poslední kolo boje Ústavu paměti národa (ÚPN) proti šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Hraje se o to, zda byl vědomým, či nevědomým spolupracovníkem komunistické tajné policie. Ústav paměti národa se upíná k rozsudku Krajského soudu v Bratislavě v jiném případu.
Ten konstatoval, že se první instance dopustila závažného pochybení, když získala důkazy nezákonným způsobem při výslechu svědků - bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří nebyli zbaveni povinnosti mlčenlivosti. Ústav si od toho slibuje, že by slovenský Nejvyšší soud mohl rozhodnout v jeho prospěch dovolání v procesu, kde byl Babiš dvakrát označen za nevědomého spolupracovníka Státní bezpečnosti.
Babiš by tak mohl být označen za vědomého agenta. Otázkou ale je, zda si ÚPN nevěří až moc. Podle badatele Radka Schovánka, který shodou okolností svědčil i v procesu Babiš versus ÚPN, byli všichni příslušníci StB, kteří vypovídali jako svědci v českých procesech, zbaveni mlčenlivosti a v drtivé většině případů své ovečky zverbované v minulosti podrželi.
| Češi Babišovi věří. Čtěte více:
Lidé věří Babišovi stále více, na chvostu žebříčku je Kalousek |
Celý příběh odstartoval před lety týdeník Euro, když zveřejnil na svém webu svazek Státní bezpečnosti, podle něhož StB získala Babiše jako agenta pod krycím jménem Bureš. Bohužel se nezachovala klíčová součást dokumentace, takzvaný vázací akt, kterým se agenti ke spolupráci zavazovali. Babiš od počátku tvrdí, že nikdy agentem StB nebyl, přestože se začaly objevovat další důkazy z jiných svazků, které jeho tvrzení zásadně zpochybňovaly. Prvoinstanční i odvolací soud se tak spolehly na výpovědi bývalých řídících důstojníků Andreje Babiše. Ti tvrdili, že tehdejšího pracovníka zahraničního obchodu nikdy nezverbovali a „ta částka taky nesedí“, řečeno s klasikem.
I kdyby Babiš spor s ÚPN nakrásně prohrál, jeho političtí konkurenti si budou stěží moci před politickým buldozerem posledních let oddychnout. Ani případná výhra Ústavu paměti národa nebude mít vliv na jeho působení v české vládě. Vládní koalice totiž do služebního zákona prosadila klauzuli, že ministr nebude muset při svém jmenování předkládat lustrační osvědčení.
Čtěte také:
Kdo zastaví Babiše? Hnutí ANO posílí úspěšní byznysmeni
Přelet nad twitterovým účtem: politici zůstávají v roli učedníků
