Přebytek státního rozpočtu stoupl ke konci září na 82,3 miliardy korun ze srpnových 81,2 miliardy korun. Jde o nejlepší zářijový výsledek od vzniku ČR. Státní dluh letos klesl o 12,9 miliardy korun na 1,66 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 156 tisíc korun.
Loni v září rozpočet vykázal schodek 2,8 miliardy korun. Na celý rok je plánovaný schodek 70 miliard korun. Za výsledkem rozpočtu stojí podle ministra financí Andreje Babiše růst daňových příjmů.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje přebytek v rozpočtu za výsledek prorůstové politiky vlády a také lepšího výběru daní. Naopak předseda opoziční TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek vidí v rozpočtu strukturální chyby, kabinet podle něj těží z ekonomického růstu a je neschopný investovat.
Babiš dnes nechtěl odhadovat, jak celý letošní rok dopadne. Poslední kvartál je podle něj vždy nejnáročnější na výdaje. „Dělám vše pro to, aby byl jeden z nejlepších. Vždy jsem si přál vyrovnaný rozpočet,“ uvedl. Výsledky ke konci září Babiš označil za výborné. „Jsou dané kombinací podstatně lepšího výkonu finanční správy, čerpáním evropských peněz i růstu, který je ale podstatně menší než minulý rok,“ uvedl Babiš.
Podle analytiků by hospodaření státu mělo skončit za letošní rok zhruba vyrovnané. „Pro celý rok 2016 očekáváme zhruba vyrovnané hospodaření vlády, mírný pokles celkového objemu státního dluhu a snížení dluhu veřejného sektoru v poměru k HDP pod 40 procent,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Více z daní
Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 57 miliard na 965,2 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 28,4 miliardy na 882,9 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 34,3 miliardy na 470,2 miliardy korun.
„Potvrzuje se, že díky kontrolnímu hlášení se nám úspěšně daří zpřetrhávat sítě řetězových podvodů,“ uvedl Babiš. Rekordní daňové příjmy podle něj pomáhají vedle státní pokladny naplňovat rozpočty obcí a krajů.
„Díky tomu, že na celostátní úrovni jsme na daních oproti loňsku vybrali o 52 miliard korun navíc, přiteklo jen ke konci srpna do územních rozpočtů o 14,9 miliardy korun více než loni. To vytváří prostor nejen pro přebytkové hospodaření a snižování dluhu na všech úrovních veřejné správy, ale také pro prorůstové investice a rozumnou hospodářskou politiku,“ dodal ministr.
Poloviční úspěch státu
Lepší hospodaření rozpočtu však podle analytiků kromě lepšího výběru daní souvisí také s poklesem investičních výdajů vlády na projekty spolufinancované z evropských fondů. „Vláda se ve své výdajové politice zaměřuje relativně silně na navyšování neproduktivních provozních výdajů, zatímco její investiční aktivita pokulhává, což není ten optimální způsob, jak dosahovat vyrovnaného hospodaření,“ tvrdí hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
„Celkově hodnotím zlepšení v bilanci státního rozpočtu nanejvýš jako poloviční úspěch státu. Neschopnost investovat se promítne do snížení potenciálního růstu ekonomiky v následujících letech,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Přečtěte si, jak se vyvíjí deficit veřejných financí :
Deficit veřejných financí klesl. Zůstal ale větší, než se čekalo
Na dani z přidané hodnoty státní rozpočet ke konci září získal meziročně o 6,8 miliardy více, celkem 173,6 miliardy korun. „Inkaso DPH pozitivně ovlivnily zejména nižší nadměrné odpočty. Pokles nadměrných odpočtů je způsoben hlavně účinností letos zavedeného kontrolního hlášení, které cílí na eliminaci podvodů, kdy jsou neoprávněně nárokovány nadměrné odpočty DPH,“ uvedlo MF.
Na spotřební dani rozpočet získal 110,4 miliardy korun, meziročně o 6,9 miliardy více. Z toho inkaso daně z tabákových výrobků činilo 40,3 miliardy korun. Na dani z příjmu firem rozpočet obdržel 88,9 miliardy korun, meziročně o 10,4 miliardy více. „Dosavadní vývoj tak odráží pokračující dynamiku ekonomiky a efektivnější výběr daně, kdy Finanční správa provedla řadu kontrolních akcí se zaměřením na převodní ceny,“ uvedlo MF.
Na sociálních dávkách stát vyplatil 383 miliard korun, což je meziroční růst o 10,6 miliardy korun. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 8,7 miliardy na zhruba 297 miliard korun.
| Hospodaření státu, saldo leden-září (mld. Kč) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| 25,8 | 1,5 | 36,3 | 10,5 | -87,3 | -99,6 |
| 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
| -105,1 | -71,4 | -38,2 | -34,4 | -2,8 | 82,3 |
Zdroj:MF
V třetím čtvrtletí klesl státní dluh o 31,2 miliardy na 1,66 bilionu korun. Podle MF se tak vyrovnal krátkodobý nárůst dluhu v měsících prvního pololetí, který byl způsoben přípravou na financování starších splátek státních dluhopisů za výhodných tržních podmínek. MF koncem loňska i letos na finančních trzích prodávalo státní dluhopisy i se záporným výnosem, kdy investoři státu platí za to, že mu půjčují peníze. „Řídím veřejné finance jako firemní finance,“ uvedl k tomu Babiš.
Ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) klesl státní dluh na 35,5 procenta HDP, což je o 5,6 procentního bodu méně než v roce 2013. „Tato úroveň nebude překročena ani za celý rok 2016 a jedná se tak o nejnižší hodnotu od roku 2011,“ uvedlo MF. Podle Babiše patří ČR z hlediska poměru dluhu k HDP k nejlepším zemím v Evropské unii.
Úřad dále uvedl, že státní dluhopisy a úvěry, se kterými nebude mít Česko spojeny žádné úrokové výdaje, činí celkově 166,9 miliardy korun. To je 10,1 procenta státního dluhu, na konci roku 2015 to přitom bylo 5,8 procenta.
MF dále upozornilo, že ratingová agentura Japan Credit Rating Agency 30. září vylepšila svůj výhled na pozitivní pro zahraniční i domácí dlouhodobé závazky s ponecháním ratingového ohodnocení ČR na stupni A+ u zahraničních závazků a AA- u domácích závazků.
| Vývoj státního dluhu (mld. Kč) | |
|---|---|
| 2009 | 1178,2 |
| 2010 | 1344,1 |
| 2011 | 1499,4 |
| 2012 | 1667,6 |
| 2013 | 1683,3 |
| 2014 | 1663,7 |
| 2015 | 1673,0 |
| 1. - 3. čtvrtletí pololetí 2016 | 1660,1 |
Zdroj: MF
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Za celý loňský rok státní dluh mírně stoupl o 9,3 miliardy korunna 1,673 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla podle úřadu právě snaha prodat více státních dluhopisů, které investoři nakupovali se záporným výnosem.
