Milan Fiala neměl v posledních týdnech práci, kterou by mu normální člověk záviděl. Detailně zkoumal a třídil zhruba tisícovku příspěvků, které napsali předsedové největších českých politických stran na sociální síť Twitter v období od dubna do konce srpna. Z rukou experta na internetový marketing ale vzešel velmi cenný a poučný dokument o tom, jak pracují ti, kteří řídí Česko.
Spojení slov politik a Twitter nezní v českých podmínkách příliš sexy. Ta doba se však brzy změní a důkazem je vznik pojmu, který vymysleli v zahraničí, a sice „twitter diplomacy“ nebo zkráceně „twiplomacy“.
Podle studie společnosti Burson-Marsteller z letošního června má účet na Twitteru ve světě více politiků než na Facebooku.
Babišova lokomotiva
První velkou mezinárodní podívanou v twiplomacy byla ruská anexe Krymu v roce 2014, kdy proti sobě stáli západní a ruští politici a diplomaté. Nyní se zase na Twitteru odehrávají americké volby, což je sám o sobě další silný příběh. Převést tohle všechno do české optiky sice dost dobře nejde, přesto letní oznámení reorganizace policejního sboru a spory ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem už pomalu věští, jak se začíná v Česku politický Twitter využívat.
Babišův účet je vůbec velmi specifický. Z českých politiků má nejvíce fanoušků, je to dokonce desetinásobek oproti druhému v pořadí Miroslavu Kalouskovi. Babiš patří v tomto ohledu k nejúspěšnějším Čechům na Twitteru. „Z Čechů jsou sledovanější většinou jen sportovci, kteří píší příspěvky v angličtině, jako je Petr Čech nebo Petra Kvitová,“ říká Milan Fiala. Logicky ho proto napadlo podívat se blíže, co stojí za zhruba 240 tisíci lidmi, kteří Babiše sledují. Netrvalo dlouho a ukázalo se, že hodně věcí nesedí.
„Desetinásobek sledujících proti druhému v pořadí v porovnání s tím, jak málo uživatelé reagují na jeho příspěvky, naznačuje, že nárůst nebyl úplně přirozený. Možná ne všichni uživatelé jsou získáni férovou cestou,“ naznačuje Milan Fiala.
Jinými slovy, Andrej Babiš na Twitteru dost možná podvádí, i když stoprocentně dokázat se to nedá. „Existují způsoby, jak se dají followeři nakoupit.
Takové účty se pak poznají podle toho, že nejsou z Česka, mají samy velmi málo sledujících a lidé, kterým mají patřit, tam o sobě nenechávají žádné osobní informace,“ říká Milan Fiala.
Pokud by informace o Babišově účtu byly relevantní, šlo by o poměrně pikantní, a co se týče samotného Andreje Babiše, dost vypovídající věc. Přisuzovat ale veškeré jeho twitterové aktivity přímo jemu, by bylo chybou. Z analýzy totiž vyplynulo, že účet si nespravuje sám, používá služeb marketingových mágů. „Že si účty spravují prokazatelně sami, mohu potvrdit jen u Miroslava Kalouska a Pavla Bělobrádka,“ říká Milan Fiala. Služby expertů jsou nicméně běžnou, a v zahraničí dokonce požadovanou věcí. Odborníci pomáhají politikům vybírat správná témata a srozumitelně je sdělovat dál. „Na Západě z důležitých politiků asi neexistuje nikdo, kdo by komunikoval bez nich,“ hodnotí Milan Fiala.
Miroslav Kalousek je mezi předsedy českých politických stran na Twitteru nejpopulárnější. Má nejvíce lajků a jeho statusy lidé nejčastěji sdílejí, tedy retweetují. „Umí využít naplno potenciál svých followerů. Snaží se o vtipné tweety, v jeho osobitém vtipu tkví výhoda,“ soudí Milan Fiala. Za období, které sledoval, nasbírala nejvíce ohlasu Kalouskova reakce na televizní vystoupení předsedy ODS Petra Fialy a šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, v němž se dohadovali, kdo je zodpovědný za sudetoněmeckou otázku. Kalousek na Twitteru uvedl, že je za ni odpovědný patrně on, stejně jako za všechno špatné v téhle zemi.
Další zmiňovaný, šéf lidovců Pavel Bělobrádek, vede zase podle analýzy v neformálnosti. Častěji než všichni ostatní sdílí svoje soukromí. Podle Milana Fialy je to důkaz nejen toho, že statusy píše opravdu sám, ale i že dokáže být vzhledem k voličům transparentní.
Samozřejmě je možné za tím hledat i kus promyšlené taktiky „lidového politika s lidskou tváří“. Obdobnou marketingovou pochvalu jako Pavel Bělobrádek si za transparentnost vysloužil i šéf sociálních demokratů a premiér Bohuslav Sobotka. Ten je zase ze všech politiků nejaktivnější se svými 3,5 příspěvku denně. „Jeho voliči si díky tomu mohou udělat docela dobrý obrázek o tom, co dělá a jak pracuje,“ komentuje Milan Fiala.
I další zbylí předsedové mají svoje nej. Šéf KSČM Vojtěch Filip byl třeba ze všech předsedů na Twitteru nejdříve, přesto ho skoro nikdo nesleduje. Důvodem je to, že elektorát KSČM sociální sítě příliš v oblibě nemá, o to méně Twitter. Tomio Okamura zase nejméně využívá možností Twitteru. V podstatě jeho pomocí jen odkazuje na třetí stránky, o to aktivnější je ale na Facebooku. Předseda ODS Petr Fiala má nejdelší tweety a ukazatele, o nichž si na začátku výzkumu jeho autor myslel, že je budou mít všichni. A má stejnou oblíbenost u politických a nepolitických zpráv.
Kam se hrabeš na Obamu
Nepolitické zprávy jsou totiž u českého twitterového publika podle průzkumu daleko populárnější než politické. Přesněji řečeno mají více lajků. Naopak co se týče sdílení, vedou tweety s politickým obsahem.
„Sdělení ze soukromí vypadá vždycky zajímavě, reálně ale není důležité. Proto sbírá lajky, nicméně pro retweety je důležité politické sdělení. Každý follower radši pošle dál politické sdělení než informaci, že byl daný politik někde na cestě s rodinou,“ vysvětluje rozdíl Milan Fiala.
Přestože podle něj jsou obecně tuzemští politici v práci s Twitterem šikovní, síť v Česku nemá dosud takový zásah jako v zahraničí. Zatím jen těžko může ovlivnit volby nebo názory veřejnosti.
O jak vysokou hru jde jinde, ukazuje třeba historka ze srpna 2014 z doby ukrajinské krize. Kanadská delegace při NATO v srpnu toho roku publikovala mapu východní Evropy, na které bylo barevně vyznačeno Rusko a Ukrajina. Zatímco u Ruska byl očekávaný anglický nápis „Russia“, u Ukrajiny stálo „Not Russia“.
Obrázek byl doplněn popiskem: „Geografie může být náročná. Zde je návod pro ruské vojáky, kteří se ztrácejí a,omylem‘ vstupují na Ukrajinu.“ Ruské zastoupení při NATO reagovalo záhy. Zveřejnilo mapu zobrazující Krym jako součást Ruska a Abcházii a Jižní Osetii mimo hranice Gruzie s popiskem: „Pomáháme kanadským kolegům dohnat současnou geografii Evropy.“
Podle již zmíněné studie společnosti Burson-Marsteller používá Twitter 793 hlav států nebo vlád ve 173 zemích světa. Facebook oproti tomu 537 politických aktérů a 88 procent všech států v OSN. Jednoznačně nejoblíbenějším politikem je Barack Obama. Žebříčku vévodí jeho oficiální účet, který sleduje přes 75 milionů lidí. K tomu má ještě soukromý účet, nechal se nicméně slyšet, že z bezpečnostních důvodů sám Twitter spravovat nesmí.
Čtěte také:
Nešvar českých kanceláří? Sociální sítě
