Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podpoří na jednání vlády s odbory o růstu platů záměr, aby se tarify ve veřejném sektoru zvedly od listopadu o 15 procent učitelům a o deset procent všem ostatním pracovníkům. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je návrh "seriózní a odpovídá růstu ekonomiky". Jednání kabinetu s odboráři se má konat 21. srpna. Ve hře je několik variant zvýšení výdělků.
Podle premiéra vláda rozhoduje o zvýšení tabulkových platů 670 tisíc lidí - hasičů, policistů, učitelů, pečovatelů, umělců a pracovníků dalších profesí. Ministerstvo práce propočítávalo několik možností růstu jejich výdělků. Jednalo se o přidání mezi osmi a 13 procenty pro vybrané profese od listopadu a od ledna. Sobotka se kloní k variantě růstu tarifu učitelů o 15 procent a všech ostatních o deset procent.
„Jsme schopni se s tím vyrovnat. Ze strany ministerstva financí byly identifikovány potřebné úspory, měli bychom se dohodnout s koaličními partnery, že růst o deset procent pro všechny a o 15 procent pro učitele, by měla být jedna z priorit pro rozpočet,“ uvedl Sobotka. Podle něj by učitelé měli dostat více proto, že ve srovnání s kantory z jiných zemí EU vydělávají nejméně. Lékaři a sestry by si pak měli polepšit od ledna, a to nejspíš o deset procent.
Podle Středuly by vláda přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří. „Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může,“ uvedl předák.
Přečtěte si o škole nové generace:
Scio škola Chodov: Projekt není atomová věda
Podle některých variant by se přidání nemělo týkat lidí, kteří si přilepšili od července, nebo by měli dostat méně a také později. Odbory jsou proti. Nesouhlasí s tím ani premiér.
Kabinet by měl v pondělí rozhodovat také o růstu minimální mzdy pro příští rok. Ministerstvo práce navrhuje růst od ledna o 1200 korun na 12 200 korun. Tripartita o navýšení jednala koncem května, ale nedohodla se. Odboráři požadují zvýšení o 1500 korun, zaměstnavatelé by přidali 800 korun. Někteří vládní politici mluví o tom, že by se měla minimální mzda zvednout o 1000 korun. Podle hospodářské komory by Sobotkův kabinet už nejnižší výdělek zvyšovat neměl.
Sobotka podporuje návrh resortu práce. „Je to rozumný návrh o 1200 korun. Nechci dělat kompromis kompromisu,“ řekl premiér. Dodal, že se bude snažit přesvědčit koaliční partnery.
Středula: Na masivní navyšování je vhodná doba
Podle Středuly je zvednutí nejnižšího výdělku o tisícikorunu pro odbory nepřijatelné. Podotkl, že na Slovensku jeden z návrhů počítá se zvednutím tamní minimální mzdy na 480 eur (nyní asi 12 550 korun). „O co jsou čeští zaměstnanci horší než slovenští? Nevidíme důvod, proč by se mělo licitovat. Nejsme báby na trhu. Jsme zaměstnanci a máme své rodiny,“ řekl Středula. Podle něj je na „masivní navyšování“ vhodná doba, když je rekordně nízká nezaměstnanost a 160 tisíc evidovaných volných míst. Předák poukázal také na to, že nejnižší čistý výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun.
Sobotkův kabinet se při svém nástupu zavázal, že minimální mzdu přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Při zvýšení o 1200 korun by se tato hranice podle premiéra překročila.
Podle Hospodářské komory tlak na zvyšování mezd přes minimální mzdu neodpovídá přirozenému růstu výdělků. „Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta,“ sdělila komora.
Podle ní by tak zaměstnavatelé museli na odměny za nekvalifikovanou práci vydat navíc kolem dvou miliard. „Stát si tak snadno tímto umělým navýšením mezd bez ohledu na produktivitu práce přijde k dalším 721 až 865 milionům korun ročně,“ uvedla komora. Podle ní cestou k výraznějšímu zvýšení příjmů v Česku není zvedání minimální mzdy, ale vyšší produktivita a práce s přidanou hodnotou.
Přečtěte si i další zprávy spjaté s českým školstvím:
