V německém tisku se s nástupem Donalda Trumpa rozproudila debata o tom, zda by se mohlo Německo připojit k jaderným mocnostem a mít vlastní arzenál zbraní s jadernými hlavicemi.
Nastal čas, aby se největší ekonomika Evropy stala členem vybraného klubu jaderných mocností? Takové úvahy se objevily v souvislosti s tím, že americký prezident Donald Trump vyzval evropské členy Severoatlantické aliance, aby plnily závazek dvou procent HDP vydaných na obranu.
Německo je i kvůli své historii velice zdrženlivé v bezpečnostní politice, navíc v roce 1968 přistoupilo ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Každopádně v Německu se o prolomení tabu postaral poslanec CDU Roderich Kiesewater, mluvčí strany pro zahraniční politiku.
Už v listopadu minulého roku v reakci na Trumpovo vítězství ve Spojených státech pro Reuters řekl, že by Německo mělo hrát klíčovou roli pro posílení jaderné bezpečnosti celé Evropy. Myslel tím to, že by Němci měli přesvědčit Francii a Británii, aby poskytly atomový deštník pro země Evropské unie.
„Pokud tyto garance nebudou chtít poskytnout Spojené státy, Evropa potřebuje jadernou ochranu pro odstrašující účely,“ prohlásil Kiesewater. Německý politik je přesvědčen, že se Evropská unie musí dlouhodobě umět postarat o svou obranu sama, i bez případného angažmá Spojených států. Podobně se vyslovil i polský politik Jaroslaw Kaczinski, šéf vládní strany PiS. Ten se obává ruských jaderných hlavic.
| Je to neproveditelné |
|---|
| Ulrich Kühn z Carnegie Endowment for International Peace tvrdí, že je prakticky neproveditelné, aby se EU sama bránila jaderné převaze Ruska. „Rusko má 2000 až 3000 taktických jaderných zbraní,“ řekl pro Deutsche Welle. Pokud by se Rusku chtěla Evropa vyrovnat, musela by vynaložit neuvěřitelné prostředky na vybudování obdobného arzenálu. A navíc, kdo by pak v Evropě měl k dipozici „červené tlačítko“ na aktivování jaderných zbraní? |
Vydavatel konzervativního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Berthold Kohler se také zapojil do debaty ohledně dosud „nemyslitelného“ tématu a o možných geopolitických důsledcích pro Německo a potažmo celou EU v případě změny kurzu ve Washingtonu. Podle něj Němci musí přehodnotit stávající bezpečnostní koncepci. Trump totiž ohrožuje dosavadní pilíř obrany Evropy a tím je mír, který je ale zajištěn jaderným odstrašujícím potenciálem. Kohler tvrdí, že v Německu v levicových kruzích oblíbené heslo „mír bez zbraní“ nemůže v dnešním světě obstát.
Současné jaderné arzenály Francie a Británie nejsou natolik velké, aby případně odstrašily Moskvu. Politici v Německu i dalších zemích EU by měli počítat i s variantou, že se americká armáda z Evropy stáhne, napsal Kohler.
Může Donald Trump omezit jaderné zbraně ve světě?
Trump může spasit svět, odhadují odborníci na jaderné zbraně
Úvahy, že by se Německo stalo jadernou mocností, naopak odmítá liberálně orientovaný týdeník Die Zeit. Jeho vydavatel Josef Joffe varuje před myšlenkami, že by Německo mělo mít vlastní jaderný odstrašující arzenál.
„Dnes je „nukleární volba“ pouhým snem nebo noční můrou. Německo nemá to, co je (pro sestrojení atomové bomby) potřeba,“ napsal Joffe s tím, že Německo nemá k dispozici potřebné technologie.
Navíc připomíná i úplný německý odklon od jaderné energetiky do konce roku 2022. Nemyslitelné se stalo podle Joffeho také nemožným. Sestrojení vlastní jaderné bomby by znamenalo několik desítek let vývoje v zemi, která je silně naladěna proti jádru. Sdílení jaderných zbraní není podle něj možné.
„Historie dělá z Německa nepravděpodobného kandidáta na členství v klubu jaderných mocností, ačkoli mezi pionýry vývoje atomové bomby byli i němečtí emigranti,“ dodává pak komentátor Financial Times Frederick Studemann.
Dále o jádru v Německu čtěte:
Radioaktivní koule do Ameriky? Němci si neví rady s jaderným odpadem
Obchod se zbraněmi ve světě roste. Čtěte:
