Za potížemi ruského hospodářství stojí vnitřní problémy, jako je nedostatek investic či odborníků. V tradičním projevu o stavu Ruské federace to dnes před zákonodárci prohlásil prezident Vladimir Putin.
Vnitřní problémy, mezi které Putin zařadil i nedostatečný technologický rozvoj, jsou podle prezidenta hlavní příčinou trápení ruské ekonomiky. Rusko se podle svého prezidenta neobejde bez revize daňového systému, nové mechanismy chce zavést do praxe od roku 2019. Putin přislíbil, že do května 2017 vláda představí nový plán ekonomického rozvoje. Řekl také, že letos očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,6 procenta. Loni zaznamenala ruská ekonomika propad o 3,7 procenta, nejvíce od globální finanční krize z roku 2009.
Pokud jde o inflaci, Putin věří, že letos dosáhne 5,8 procenta. „Očekáváme, že se do konce roku výrazně sníží a že bude nižší než šest procent. Pokud si pamatujete, v roce 2015 inflace činila 12,9 procenta,“ řekl Putin. „V příštím roce můžeme dosáhnout inflačního cíle čtyř procent. To je nutný předpoklad pro solidní růst založený na zdravé ekonomice,“ dodal.
V cestě k ozdravení ekonomiky stojí i přetrvávající hospodářské sankce, které západní země uvalily na Rusko za jeho postup v ukrajinské krizi, a také vyčerpané fiskální rezervy. Ruská ekonomika navíc zůstává závislá na vývozu surovin.
Putin v projevu rovněž uvedl, že Rusko bude pokračovat v nastoleném demokratickém kurzu. Připustil, že v obtížných a nezvyklých podmínkách musí řešit rozvojové problémy, zároveň ale zdůraznil, že Rusové ukázali připravenost svou zemi bránit v její nezávislé cestě.
„Strategie rozvoje politického systému, institucí přímé demokracie a posílení volební konkurence stojí na dobrých základech a my v tom samozřejmě budeme nadále pokračovat,“ řekl Putin.
„Ruský národ opět přesvědčivě prokázal, že je schopen postavit se obtížným výzvám, bránit a ochraňovat národní zájmy, suverenitu a nezávislý kurz země,“ dodal.
Putin se vyjádřil také ke stavbě mostu mezi Ruskem a anektovaným ukrajinským autonomním poloostrovem Krym. Stavba prý pokračuje podle plánu. Předpokládá se, že auta vyjedou na most do konce roku 2018 a o rok později také vlaky. Mostu přes Kerčský průliv bude dlouhý 19 kilometrů, takže se stane nejdelší takovou stavbou v Rusku.
Rusko anektovalo Krym v březnu 2014 po referendu, v němž se drtivá většina obyvatel vyslovila pro připojení k Rusku. Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce. Moskva tvrdí, že jednala v souladu s vůlí většiny obyvatel a napravila přehmat sovětského vedení, které v 50. letech administrativně přiřklo poloostrov Ukrajině. Ukrajina považuje Krym nadále za své autonomní území.
Dále čtěte:
Postavte servery nebo končíte. Ruský zákon komplikuje YouTube existenci
Zájem Rusů o sblížení se Západem je nejvyšší od roku 2000
Politická bitva v šachu. Mistr světa se bojí Putinových hackerů
