Dnešní opakované druhé kolo rakouských prezidentských voleb vyhrál s 51,68 procentem hlasů nezávislý kandidát Alexander Van der Bellen. Jeho rival z pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer získal 48,32 procenta hlasů. Vyplývá to podle agentury APA z předběžných konečných výsledků, které nezahrnují korespondenční hlasy. Ty budou sečteny v pondělí a podle propočtů výsledek nijak neovlivní.
Korespondenčních hlasů je zhruba 700 tisíc a podle společnosti ARGE se po jejich započtení zvýší náskok Van der Bellena na 53,3 procenta, což pro Hofera bude znamenat 46,7 procenta hlasů. Již při květnovém druhém kole, které ústavní soud zrušil, si mezi korespondenčními voliči vedl lépe právě Van der Bellen.
Volební účast podle předběžných konečných výsledků dnes činila 64,56 procenta. Po započtení korespondenčních hlasů ARGE předpokládá, že voleb se celkem zúčastnilo 74 procent voličů. V květnovém druhém kole, které bylo anulováno, byla účast 72,65 procenta voličů.
Van der Bellen mezitím ve vítězném projevu řekl, že jeho vítězství nad krajně pravicovým populistou Hoferem ukazuje, že většina voličů vyslyšela jeho volání po svobodě, rovnosti a solidaritě. Zároveň přislíbil, že se nyní zaměří na opětovném propojení volbami rozdělené rakouské společnosti.
„Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo,“ napsal Hofer na facebooku s tím, že by se rád o Rakousko staral. Svému nezávislému rivalovi pogratuloval a vyzval Rakušany k jednotě. Hofer přislíbil, že se o prezidentské křeslo bude za šest let opět ucházet a že v příštích parlamentních volbách bude kandidovat do zákonodárného sboru.
Podívejte se na profily obou kandidátů:
Van der Bellen, netypický člen Zelených a „přítel Čechů”
Norbert Hofer, ultrapravičák s lidskou tváří
Velký rozdíl v počtu hlasů překvapil i Alexandera Van der Bellena. V prvním rozhovoru po oznámení předběžných výsledků řekl, že si přeje, aby o něm na konci jeho mandátu lidé nemluvili jen jako o prezidentovi, ale jako „o našem prezidentovi“.
Předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache ve vysílání ORF vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu.
Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a podpořil pokračování evropské integrace. Hofer naopak prosazoval omezení migrace i pravomocí Evropské unie. Právě strach z toho, že by mohl Hofer zpochybnit členství země v EU, podle mnohých analytiků přesvědčilo mnoho Rakušanů, aby dali svůj hlas Van der Bellenovi.
Pokud se na výsledku volby nic nezmění, ujme se Van der Bellen funkce 26. ledna. Rakušané se tak budou muset letos obejít bez tradičního novoročního projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko od 8. července, kdy úřad opustil Heinz Fischer.
Poprvé v rakouských dějinách se s Alexanderem Van der Bellenem do čela státu dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran - sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). „Je to historický den, historický předěl,“ uvedla předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová.
