Soudci Nejvyššího soudu (NS) Vladimír Veselý, Jan Engelmann a Ivo Kouřil se mohou nadále zabývat zákonností odposlechů v korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Senát nevyhověl námitce podjatosti, kterou v úterý Rath podal. Někdejší politik námitku zdůvodnil obavou, že senát by pod tlakem prezidenta a ministra spravedlnosti nemusel rozhodovat nezávisle a svobodně. Rathova obhajoba chce dále bojovat, plánuje stížnost k Ústavnímu soudu.
NS dnes po vyřešení námitky podjatosti během necelé půlhodiny vyslechl závěrečné návrhy a odročil projednávání na 7. června. Lze očekávat verdikt, přestože ještě není rozhodnuto o některých důkazních návrzích obhajoby.
Rathův advokát Roman Jelínek také požádal soudce, aby projednávání přerušili a obrátili se na Ústavní soud s návrhem na přezkoumání ústavnosti části trestního řádu. Jelínek kritizuje právní úpravu stížnosti pro porušení zákona. Smí ji podat jenom ministr, který se v projednávané kauze přiklonil k argumentům obžaloby.
„Tady je rozpor s ústavním pořádkem, který říká, že v trestním řízení obě dvě strany mají mít stejné příležitosti, mluví se o rovnosti zbraní,“ řekl Jelínek. Zdůraznil, že kauza je dosud živá, znovu má rozhodovat krajský soud, stížnost pro porušení zákona spolu s očekávaným rozhodnutím NS může výrazně ovlivnit další vývoj.
David Rath se úterního projednávání stížnosti osobně účastnil
NS začal stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), řešit v úterý. Očekávalo se, že jednání zabere čtyři dny. Ministr nesouhlasí s tím, že Vrchní soud v Praze kvůli výhradám k odůvodnění odposlechů zrušil verdikt nad Rathem a dalšími deseti lidmi. Nikdo z obžalovaných se dnešního jednání neúčastnil, nepřišel ani Rath.
Předseda senátu Vladimír Veselý k otázce možné podjatosti uvedl, že součástí soudcovské profese je schopnost odolávat tlakům. Nelze prý pouhým odkazem na vyjadřování kohokoliv z politické sféry dovozovat, že je nutné vyloučit celý senát z projednávání konkrétní kauzy. Podobnou logikou by mohli být vyloučeni všichni soudci v Česku, konstatoval Veselý.
Opravný prostředek proti rozhodnutí o podjatosti u NS v podstatě neexistuje, přesto Rathova obhajoba chystá další kroky. Jelínek poukázal například na to, že trestní senát při námitce podjatosti rozhoduje sám o své nestrannosti. Obhájce podá stížnost, očekává při tom její odmítnutí, následně se chce obrátit na Ústavní soud.
Přečtěte si, jak soud dříve zdůvodnil údajnou nezákonnost odposlechů:
Odposlechy jsou nezákonné i v druhé větvi kauzy
Advokát Tomáš Sokol, jenž hájí Petra a Kateřinu Kottovy, se k námitce podjatosti nepřipojil, ale rozumí jí. „Pan prezident svými řekl bych infantilními výroky si o to přímo koleduje,“ uvedl Sokol.
NS dnes také vyhlásil rozhodnutí, že neprovede jako důkaz nahrávku a listiny dokumentující vyjádření prezidenta Miloše Zemana ke kauze. Důkazní návrh podala Rathova obhajoba. Zeman v minulosti uvedl, že zvažuje podání kárné žaloby na soudce, který u vrchního soudu v Rathově případě rozhodoval.
Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.
Z kauzy Rath čtěte více:
