Menu Zavřít

Rath podal námitku na podjatost senátu NS. Může podle něj podlehnout tlaku

30. 5. 2017
Autor: čtk

Nejvyšší soud (NS) se dnes začal zabývat korupční kauzou kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, respektive stížností pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ministr nesouhlasí s tím, že Vrchní soud v Praze kvůli výhradám k odůvodnění odposlechů použitých v případu zrušil verdikt nad Rathem a dalšími deseti lidmi. Rath se dnešního jednání osobně účastní, zopakoval svůj názor, že jde o politický proces. Rath podal námitku na podjatost soudu.

Ministr podal stížnost pro porušení zákona v neprospěch všech obviněných. Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.

„Mám za to, že Vrchní soud v Praze učinil rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, a tudíž budu navrhovat, aby Nejvyšší soud tuto stížnost akceptoval,“ řekl novinářům za stěžovatele Radek Doležel z Nejvyššího státního zastupitelství. Ve stížnosti označil rozhodnutí vrchního soudu za „extrémní právní formalismus“. Podle Doležela soud postupoval správně a zákonně, když odposlechy povolil, příkazy k nim nemají vady a lze je považovat za odůvodněné, uvedl. Zdůraznil, že jiné prostředky nešlo použít, protože jde o druh kriminality, která není snadno odhalitelná.

David Rath se projednávání stížnosti osobně účastní

Advokát manželů Kottových Tomáš Sokol vyjádřil pochybnost, jestli je správné, že do živé kauzy zasahuje stížností státní moc. K stížnosti uvedl, že nezpochybňuje institut odposlechů, podle něj ale v tomto případě je významná pochybnost, zda ohledně nich byly splněny zákonné důvody.

Rath při příchodu do budovy zopakoval, že podle jeho názoru jde o politický proces. „Lze čekat, že soud tomu nátlaku prezidenta a ministra (spravedlnosti Roberta Pelikána) podlehne,“ uvedl. Rath poté podal námitku na podjatost senátu Nejvyššího soudu.

Rath uvedl, že si nemyslí, že by senát byl podjatý přímo vůči němu, ale nemusel by po tlaku prezidenta a ministra spravedlnosti rozhodovat nezávisle a svobodně. „Prezident a ministr, to je prostě jiná síla,“ uvedl Rath. Doplnil, že prezident je znám svou mstivostí a případné rozhodnutí NS o nesprávnosti postupu vrchního soudu by mohli soudci pocítit. Vyjádření prezidenta bere jako „brutální zásah“.

Rathův advokát Adam Černý senátu Nejvyššího soudu navrhl, aby se v rámci dokazování seznámil i s výroky prezidenta Miloše Zemana. „Prezident Zeman se několikrát vyjádřil k této kauze a vyjádřil se velmi nelichotivě o soudce Zelenkovi, předsedovi senátu vrchního soudu, který vydal to předmětné usnesení,“ vysvětlil Černý.


Přečtěte si, jak soud dříve zdůvodnil údajnou nezákonnost odposlechů:

Odposlechy jsou nezákonné i v druhé větvi kauzy

 David Rath u soudu


Prezident se v minulých týdnech opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že zvažuje podání kárné žaloby na tohoto soudce. Soudce Pavla Zelenku kritizoval nejen kvůli Rathově kauze, ale i kvůli dalším případům. „Soudce, který zamítl používání odposlechů, má za sebou celou řadu závažných kauz a já uvažuji o tom, že za sérii těchto kauz, nikoli pouze za to, na něj podám kárnou žalobu,“ řekl Zeman v dubnu. Tehdy dodal, že chce ale ještě počkat, jak dopadne právě stížnost ministra spravedlnosti.

Nejvyšší soud jednání rozplánoval na čtyři dny. Vzhledem k počtu obžalovaných, advokátů i očekávanému zájmu veřejnosti senát zasedá ve velkém sále. Před polednem soud vyhlásil přestávku, pokračovat má v 12:40.

MM25_AI

Vrchní soud konkrétně kritizoval to, že žalobci odposlechy nedostatečně odůvodnili. Soudy, které pak sledování povolily, podle něj chybovaly, když žádosti o ně náležitě nepřezkoumaly. S tím Pelikán nesouhlasí. V rané fázi trestního řízení podle něj policie a státní zástupci nemohou disponovat všemi důkazy, musí tak stačit konkrétní indicie.

Odborníci nejsou jednotní v tom, jak se může náhled NS na zákonnost a použitelnost odposlechů projevit v dalším pokračování Rathovy kauzy. Věc je dosud živá, bude o ní znovu rozhodovat krajský soud. Právní názor NS na odůvodnění odposlechů ale bude důležitý pro budoucí praxi policie, státních zástupců a soudů.


  • Našli jste v článku chybu?