Uwe Hengstermann žije v Česku jedenadvacet let. Stejně tak dlouho v zemi působí německý rodinný podnik Borgers, který zastupuje. Firma je dodavatelem řady významných automobilek, ovšem nyní se dostala na hranici svých možností. O výrobu nejde. Firmu brzdí nedostatek zaměstnanců, které už není kde brát.
Nedá se přitom říci, že by se v Borgersu nesnažili. Továrny, ve kterých pracuje 3400 zaměstnanců, běží sedm dní v týdnu - ve dne i v noci - a management nakupuje nové automatické linky. V Rokycanech si firma pronajímá hotely, aby měla zaměstnance kde ubytovat, a v Plzni se chystá stavět nové byty. Agenturním zaměstnancům, kteří se osvědčí, nabídne stálé místo, a doveze dokonce třicítku pracovníků z Ukrajiny. Pořád to ale nestačí.
Oběť úspěchu
Stejnou zkušenost mají i zástupci dalších firem. „Česko je obětí svého úspěchu. Víme, že firmy už kvůli nedostatku pracovní síly omezují investice. Zaplnit potřebná místa přirozenou cestou by přitom trvalo deset let“ tvrdí Pavel Roman ze společnosti Robert Bosch odbytová.
Uwe Hengstermann ví, že jádro problému leží někde jinde - v zastaralém systému vzdělávání. Borgers je proto jednou z firem, které zahájily pod hlavičkou Česko-německé obchodní a průmyslové komory tažení za to, aby se systém změnil. Řečeno natvrdo: Česko je natolik neschopné přizpůsobit vzdělávání potřebám průmyslu, že se zástupci zahraničních firem spojili a přinášejí státu recept, jak tristní situaci zlepšit.
| 86 procent | firem má problém najít pracovníky s výučním listem. |
|---|---|
| 60 procent | společností si přeje uzákonit duální systém vzdělávání. |
| 45 procent | podniků je připraveno finančně podpořit ubytování či dojíždění žáků. |
Představitelé německého průmyslu vycházejí z rozsáhlého průzkumu mezi 210 německými a českými firmami, který komora nedávno dokončila. „Výsledky jsou opravdu dramatické. Doufám, že nastartují změnu, která povede ke zlepšení podmínek,“ komentoval průzkum Axel Limberg, prezident komory a jednatel společnosti EnBW CZ.
Z průzkumu například vyplynulo, že devět z deseti firem má obrovské problémy obsadit volná místa absolventy s výučním listem. V souhrnu jde o desetitisíce pracovních míst. Pro srovnání - českému průmyslu chybí celkem 140 tisíc lidí. Podle průzkumu volá 70 procent oslovených firem po tom, aby stát přizpůsobil kapacity oborů otevíraných ve školách potřebám trhu práce, a 60 procent z nich doporučuje uzákonit prvky duálního vzdělávání.
Škola jako firma
Německé firmy mají s duálním vzděláváním z domova dobrou zkušenost. V Německu je běžné, že žáci těsně spolupracují s firmami, tráví tam část svého školního času a někdy i skládají zkoušky.
Firmy jim v některých případech přispívají na dopravu či ubytování. A právě tyto prvky by podle průmyslníků mělo Česko převzít. Firmy dokonce garantují, že jsou ochotny na změny finančně přispět. Koneckonců vyjde to levněji než stavět vlastní školy, což už stejně mnohé z nich začaly dělat. Firmy (podle průzkumu 50 procent) se školami ostatně už dnes nejrůznějším způsobem spolupracují; stále to však nestačí.
Přečtěte si: Ondřej Kania: maturant, který si koupil gympl
Mezi další doporučení patří vzdělávání učitelů ve firmách, daňové úlevy pro společnosti, které se zapojí do vzdělávání studentů, nebo finanční podpora instruktorů praktické výuky, kteří by v závodech měli studenty na starost. Hlavně se ale musí změnit nabídka škol v regionech.
Ministerstvo školství o problémech ví. Ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání Petr Bannert si slibuje změnu od reformy financování školství, podle níž by už školy nebraly peníze jen podle počtu přijatých studentů, ale zohlednila by se i atraktivita učebních oborů. Pokud změnu schválí poslanci a senátoři, mohla by začít platit od začátku školního roku 2019. Ministerstvo také dokončuje analýzu sítě středních škol, kterou plánuje předat krajům.
V připravované novele školského zákona se sice podle Bannerta objeví některé prvky duálního vzdělávání - stáže učitelů ve firmách či účast odborníků z firem ve školách - ale o ucelený systém duálního vzdělávání nepůjde. Sousední Slovensko ho mimochodem uzákonilo už vloni. Česko je však stále hluché.
