Recept na válku: seberte vodu a jídlo, přidejte etnické rozdíly

28. 7. 2016

Sucho a vlny veder spolu s nedostatkem vody a jídla představují v zemích s etnicky rozdělenou populací nebezpečnou rozbušku. Ta se zde podle studie zveřejněné v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences proměňuje v násilí v necelé čtvrtině všech případů. Nedostatek vody a tenčící se zdroje ale přispěly i k válce v Sýrii a současné migrační krizi. V budoucnu by klimatické změny podle odborníků mohly rozpoutat největší stěhování národů v historii lidstva.

O roli změn klimatu při vzniku ozbrojených konfliktů se mezi světovými státníky a odbornou veřejností mluví již delší dobu. Podle aktuální vědecké studie svou roli hrají především v etnicky rozdělených zemích, kde kvůli nim mezi lety 1980 a 2010 propuklo až 23 procent všech válek. Devět procent všech ozbrojených konfliktů ve světě v uvedeném období pak vznikalo v oblastech postižených těžkými vlnami horka a sucha.

Ačkoliv, jak vědci připouští, klimatické změny v těchto konfliktech nebyly přímým spouštěčem, působily jako potenciál zvyšující již existující společenské napětí. Výrazně se tak podílely na destabilizaci regionů, které byly pro vypuknutí ozbrojených konfliktů nejvíce náchylné.

Role klimatických změn na propuknutí násilí se přitom v etnicky rozdělených zemích projevuje mnohem více než ve společnostech s jednolitou populací a výraznými ekonomickými nerovnostmi či chudobou. Svůj úděl tak změny klimatu podle vědců sehrály například ve válkách v Afghánistánu, Somálsku či Sýrii, v obecném rámci pak v Severní Africe a na Středním východě.

Syrská linka

Konfliktem, který je v této souvislosti zmiňován nejčastěji, je občanská válka v Sýrii. „Za vznikem hrůz syrského válečného běsnění je sucho, které trvalo pět nebo šest let,“ nechal se minulý rok pro televizi Skynews slyšet britský princ Charles.

Stejného názoru je i americký prezident Barack Obama, ekologický aktivista a politik Al Gore či jeden z bývalých kandidátů demokratické strany na nového prezidenta USA Bernie Sanders.

Přečtěte si o tom, jak válka proniká do Evropy:

Francouzští poslanci prodloužili výjimečný stav o půl roku

Sucho, které Sýrii v roce 2005 zasáhlo, bylo podle serveru Climatecentral nejhorší za posledních devět set let a proběhlo v přímé souvislosti s probíhající změnou klimatu.

Nejhorší sucha spojená s nízkou úrodou zaznamenalo podle odhadů mezi lety 2006 a 2011 až šedesát procent veškeré zemědělské půdy v zemi. To podle platformy Climate and Security vedlo k „masivnímu exodu farmářů, pastevců a dalších zemědělských profesí do velkých měst“. Z mnoha z nich se pak rekrutovala řada nespokojených demonstrantů, kteří výrazně přispěli ke kulminaci protestů prot Asadovu režimu.

Se změnou klimatu přijde exodus

Klimatickým změnám podle odborníků v současné době čelí celý region Severní Afriky a Středního východu. „Postupná proměna krajiny na pouště, náhlé povodně spolu s obdobími sucha a lokálními konflikty o tenčící se zdroje, to vše masivním způsobem přispívá k migraci osob,“ řekl magazínu Time Michael Werz z instituce Center for American Progress se sídlem ve Washingtonu.

Obavy minulý rok projevil i americký ministr zahraničí John Kerry. „Myslíte, že současná migrační krize je pro Evropu výzvou kvůli extremismu? Počkejte na to, co uvidíte, až lidem v Africe a na Středním východě začne docházet voda,“ sdělil.

Čtěte komentář k tématu:

Stála na začátku civilizace klimatická změna?

Podle serveru Eurekalert žije v celém regionu více než 500 milionů lidí. Počet extrémně horkých dnů se přitom od roku 1970 v oblasti zdvojnásobil.

„V budoucnu by se klima ve velkých částech Středního východu a Severní Afriky mohlo proměnit tak, že pouhá existence místních obyvatel může být v ohrožení,“ říká Jos Lelieveld, ředitel kyperského Institutu Maxe Plancka. Mezi vědci tak existují reálné obavy, že by v budoucnu mohlo globální oteplování odstartovat největší exodus obyvatel v historii lidstva.

Přečtěte si, co o uprchlících řekl maďarský premiér:

Orbán: Migranti jsou jako jed. Rizikem je i jediný