Menu Zavřít

Rio ve finanční nouzi kulhá k začátku olympiády

22. 6. 2016
Autor: čtk

Do začátku olympijských her nezbývají už ani dva měsíce, problémy pořadatelů ale neubývají, spíše naopak. Ještě před potvrzením zákazu startu ruských atletů vyhlásil stát Rio de Janeiro stav finanční nouze a pohrozil, že možná nebude schopen plnit povinnosti spjaté s pořádáním her. Brazílie pošle další peníze ze státní kasy.

Olympijské hry mají v Riu začít 5. srpna, přesto ještě není zajištěna veškerá infrastruktura. Vzhledem k platební neschopnosti Ria, které zmeškalo několik splátek bankám, bylo ohroženo vydání zvláštní půjčky od státní banky BNDES, která měla pokrýt náklady na nezbytné dokončení podzemní dráhy.

Už tehdy vláda zvažovala mimořádnou půjčku, která by hrozící průšvih zažehnala. Vyhlášení finanční nouze její rozhodnutí urychlilo. Podle agentury Reuters pošle Brazílie další 2,9 miliardy realů (20,5 miliardy korun) na zajištění infrastruktury a bezpečnosti během her. Pomoc Riu už dříve slíbil prozatímní brazilský prezident Michel Temer, který nahradil dočasně sesazenou Dilmu Rousseffovou.

 Brazilský prezident Michel Temer Brazilský prezident Michel Temer chce udělat vše pro to, aby olympiáda v Riu skončila úspěchem.

Problémy se zajištěním financí provází olympiádu už delší dobu. Pořadatelům nenahrává ani dosud malý zájem o vstupenky. V předprodeji jich do začátku dubna prodali jen polovinu a ministr sportu Ricardo Leyser tehdy naznačil, že část z nich možná bude muset rozdat do škol.

Výrazné zlepšení nepřinesl ani volný prodej, který začal v pondělí v brazilských obchodních centrech. U stánků s lístky se netvořily téměř žádné fronty, samotný prodej byl navíc velice zdlouhavý. Pořadatelé uvádějí, že v současné době je vydáno 70 procent z šesti milionů vstupenek na olympiádu a jen 24 procent z 2,5 milionu na navazující paralympiádu.

Pořadatelé však přesto zůstávají optimističtí a současné prodeje se snaží prezentovat jako úspěch. „Na rozdíl od Evropanů mají Brazilci tendenci nechávat vše na poslední chvíli, takže 70 procent prodaných lístků je dobré číslo,“ tvrdí Donovan Ferreti, šéf výboru pro vstupenky.

 Prodej lístků na olympiádu v Riu Začátek prodeje lístků v Riu provázely rozpaky.

V Brazílii probíhá nejhorší hospodářská krize od 30. let minulého století, která se zákonitě podepisuje i na nadcházející olympiádě. Ve světě převládají pochybnosti, zda pořadatelé zvládnou zajistit bezproblémový chod her. Kvůli rozhazovačnosti vlády v nelehkých dobách už proběhlo několik velkých protestních demonstrací.

Brazílie by proto nutně potřebovala, aby nadcházející velká akce skončila úspěchem, a místní úřady optimisticky čekají, že do země zavítá až půl milionu turistů. Toto číslo však může být výrazně nižší. Návštěvníky kromě vysoké kriminality odrazuje například hrozba viru zika. Někteří sportovci už kvůli tomu dokonce zažádali o posunutí začátku her na jiný termín. Stejně se vyjadřovali i někteří zdravotní experti, jejich naléhání však kýžený výsledek nepřineslo.

Přečtěte si o boji o příjmy z fotbalového Eura

Boj o stamiliony. Euro 2016 ve stínů sporů fotbalových funkcionářů

 Michael Platini, bývalý šéf fotbalové UEFA, kterého dohnala k rezignaci korupční aféra

Proti pořadatelům navíc jdou i okolnosti, které nemohou ovlivnit. Konkrétně se jedná neúčast ruských atletů, kterým zakázala start mezinárodní atletická federace IAAF a její trest potvrdil i Mezinárodní olympijský výbor. I tento fakt se pod návštěvnost zcela určitě negativně podepíše.

O zákazu startu ruských atletů si přečtěte zde: MOV: Rio bude bez ruských atletů

MM25_AI

Olympijské hry se tak sice budou konat v řádném termínu, v současnosti se ale spíše hraje o minimalizaci ztrát. V této souvislosti se znovu ozývají kritici, kteří naráží na fakt, že během dvou let se v Brazílii koná druhá velká sportovní akce. V roce 2014 to bylo fotbalové mistrovství světa, proti kterému také protestovaly statisíce Brazilců v ulicích. Šampionát sice tehdy vydělal dvě miliardy dolarů, ty však šly na účet světové fotbalové federace FIFA.

Zato Brazílie si líže rány dodnes. Do stavby stadionů investovala 2,5 miliardy dolarů, převážně z veřejných prostředků. V současnosti má přitom šest z dvanácti stadionů finanční potíže a trápí je nedostatečná vytíženost. Velká parkoviště před arénami slouží jako autobusová depa.

  • Našli jste v článku chybu?