Do konce osmdesátých let byl Sovětský svaz světovou zemědělskou velmocí, od rozpadu SSSR však začalo odvětví v jednotlivých zemích, a Rusku především, upadat. Oživení přinesly paradoxně až současné protiruské sankce. Loni totiž zisky ruských zemědělců z exportu poprvé v historii překonaly ty z prodeje zbraní. Ruským zemědělcům otevírá nové možnosti i zvyšující se poptávka ze strany Číňanů.
Podle serveru RT ztratilo Rusko během posledních dvaceti let celkem 35 milionů hektarů obdělavatelné zemědělské půdy, oblast srovnatelnou s rozlohou Německa.
Po rozpadu východního bloku se investoři v Rusku začali soustřeďovat především na nerostné bohatství a energetiku a to přesto, že země do konce osmdesátých let patřila ke světovým zemědělským velmocím.
Zlom přišel až před dvěma lety, paradoxně jako nechtěná externalita evropských protiruských sankcí. Rusko bylo nuceno na zákaz importu z Evropy reagovat zvýšením vlastní potravinové soběstačnosti. Podíl zemědělství na ruské ekonomice se podle týdeníku Der Spiegel navzdory globálnímu trendu zvýšil.
Brambory a kalašnikov
Minulý rok pak ruské zemědělství pokořilo symbolický rekord, kdy zisky zemědělců poprvé překonaly ty z prodejů zbraní. Rusko přitom ve zbrojním průmyslu patří ke světové špičce. Mezi lety 2010 až 2014 bylo podle rok staré studie odpovědné za 27 procent vyvezené světové zbrojní produkce. Vývoz zbraní však podle Tradingeconomics v posledních dvou letech výrazně klesl (o necelé tři miliardy dolarů).
Během minulých šesti let v Rusku výrazně rostla především produkce obilí. Loni pak Rusko v množství vyprodukované pšenice překonalo USA, jejího dosud největšího světového producenta.
| Přečtěte si o společném Čínsko-ruském mostě přes Amur: Most přes Amur. Pomník stagnace, nebo pilíř budoucího růstu?  |
Podle údajů ruského ministerstva zemědělství by v tomto roce úroda obilí měla činit minimálně 110 metrických tun. Z toho jde na export v průměru 22 a půl tuny každoročně. Podle odhadů by se číslo však pro období 2016/2017 mělo zvýšit.
Exportu pomohl i slabší rubl, který levnějšímu obilí z Ruska na globálním trhu zvyšuje konkurenceschopnost. Podle ruského ministra zemědělství Aleksandra Tkačeva by se zemědělství po energetice mohlo stát druhým nejsilnějším exportním odvětvím v zemi.
Hedvábná stezka dlážděná obilím
Atraktivní pro ruský vývoz je zejména Čína. Ta je největším spotřebitelem potravin na světě a v první polovině roku se stala i největším dovozcem ruských zemědělských produktů.
Poptávky po nich by se navíc v budoucnu měla podle odhadů dále zvyšovat. Spolu s tím, jak roste čínská populace a země se urbanizuje, ubývá i zemědělské půdy.
Země se tak v souladu se závěry státních plánovačů na období 2016-2020 hodlá ve své potravinové strategii více zaměřit na dovoz. Profitovat z toho budou hlavně příhraniční ruské oblasti. Na prohloubení vzájemné spolupráce mezi zeměmi již od začátku roku pracuje společný Rusko-čínský fond zemědělského rozvoje. Podle serveru Fondvostok.ru chce do rozvoje zemědělských projektů investovat deset miliard dolarů, z toho 3 miliardy (72,6 miliardy korun) do budování infrastruktury v sibiřských pohraničních teritoriích.
O Rusku a Číně čtěte dále:
Číně dochází ryby. Jejich lov se vymkl kontrole
Nejvýše a za nejvíc. Číňané v Londýně postaví Spire Tower
Moskva a Rijád chtějí stabilizovat ropný trh. Ve hře je i zmrazení těžby
