Menu Zavřít

Šest let po Fukušimě: jádro štěpí Japonce

13. 3. 2017
Autor: CC BY-ND 2.0: Global2000

Obavy z jaderné energetiky v Japonsku přetrvávají i šest let od havárie v jaderné elektrárně Fukušima. Odpůrci připomínají zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy. Vláda tvrdí, že jaderná energetika je pro Japonsko bezpečná.

Můj lékař tvrdí, že radioaktivní záření není příčinou mojí choroby, co by to tedy mohlo být, ptá se dnes dvaadvacetiletá dívka z Korijamy, která leží v prefektuře Fukušima. Byla jí diagnostikována rakovina štítné žlázy. Ke katastrofě v jaderné elektrárně došlo následkem zemětřesení a vlny tsunami 11. března 2011.

Americký dokumentarista Ian Thomas Ash natočil výpovědi 185 mladých lidí z oblasti Fukušima, kteří onemocněli rakovinou štítné žlázy. Rakouský Der Standard napsal, že tyto případy jsou v Japonsku téměř tabu.

Dokument A2-B-C

V japonské společnosti se stále debatuje o bezpečnosti jaderné energetiky. Vláda tvrdí, že vše je v pořádku. Také s ohledem na konání olympiády v Tokiu v roce 2020. Mnozí Japonci ale mají strach z toho, že se jaderná energetika v asijské zemi opět prosadí.

„Pacienti s rakovinou jsou považováni za ty, kteří narušují obnovu země a jsou společností izolováni,“ tvrdí Hisako Sakijama, bioložka, která založila fond na podporu dětí s rakovinou štítné žlázy.

Epidemiolog Tošihide Tsuda tvrdí, že v oblastech zasažených radioaktivním zářením trpí děti a dospívající rakovinou štítné žlázy 20krát až 50krát častěji než v oblastech, které zasaženy nebyly. Navíc podobně jako po havárii v Černobylu polovina pacientů připadá na muže, přitom onemocnění je v populaci běžnější pro ženy.

Japonská vláda odmítá spojovat výskyt rakoviny s havárií atomové elektrárny ve Fukušimě. Evakuace proběhla okamžitě po havárii a únik radioaktivity byl mnohem menší než na Ukrajině. Japonské úřady se odvolávají na zprávu komise OSN o účincích atomového záření (UNSCEAR), podle které k nárůstu počtů onemocnění rakovinou v oblasti nedošlo.

Největší staveniště v zemi

Z elektrárny ve Fukušimě se stalo největší staveniště v zemi, na kterém pracuje až 6000 dělníků. Energetická společnost Tepco (Tokyo Electric Power Company ), která provozuje elektrárnu, stále pracuje na tom, aby odstranila podzemní vodu a vyzvedla vyhořelé jaderné palivo.


Jak vypadá odklon od jádra v Německu. Čtěte:

Konec jádra: Němci musí stavět záložní plynové elektrárny Paroplynová elektrárna v bavorském Irschingu


Radiace je v okolí elektrárny srovnatelná s radioaktivitou v tokijských nákupních centrech, řekl manažer firmy Juiči Okamura. Práce však pokračují pomalu a potrvají léta.

Japonský ministr pro obnovu Masahiro Imamura má nyní nezáviděníhodnou pozici, když má přesvědčit Japonce o bezpečnosti jaderné energetiky, napsal německý deník Handelsblatt.

Imamura tvrdí, že 95 procent prefektury Fukušima má srovnatelnou úroveň radioaktivity jako města kdekoliv na světě. Podle něj většina evakuovaného území má být do jara příštího roku otevřena.

Maximálně šest reaktorů

Premiér Šinzó Abe chce zvýšit podíl jaderné energie v zemi na 22 procent. Expert na energetiku z tokijské univerzity Takeo Kikkawa tvrdí, že reálné číslo je okolo 15 procent. Japonské veřejné mínění jádro nepodporuje. Opětovné spouštění jaderných reaktorů odmítá 57 procent Japonců, uvedl deník Asahi.

Nyní dodávají do japonské sítě proud jen tři reaktory z celkových 54. Pokud to bude do konce roku šest, bude to úspěch, dodal Kikkawa.

Japonci protestují proti jádru nenápadně a spíše nohama. Do oblasti Fukušimy se mnoho lidí nechce vrátit. Ze 160 tisíc evakuovaných se dosud vrátila asi polovina lidí. Podle průzkumů se 63 procent obyvatel prefektury Fukušima nadále radioaktivity obává.

bitcoin_skoleni

Náklady na odstranění havárie japonská vláda na konci roku 2016 odhadla na 187 miliard dolarů (4,7 bilionu korun), což je téměř dvojnásobek odhadu z roku 2013.

Dále k jaderné energetice:

Westinghouse na pokraji bankrotu. Japoncům dochází trpělivost

Studna energie. Výzkumníci z Řeže chtějí uspět s vlastním reaktorem IV. generace

Radioaktivní koule do Ameriky? Němci si neví rady s jaderným odpadem


  • Našli jste v článku chybu?