Během posledních dvaceti let nepřišel žádný světový jazyk o tolik aktivních uživatelů jako ruština. Hlavním důvodem je stále narůstající národnostní uvědomění u států bývalého Sovětského svazu. Například Kazachstán se dokonce po několika desetiletích zbaví azbuky a vrátí se k užívání latinky.
Právě v Kazachstánu zažívá užívání ruštiny největší propad. V roce 1994 uváděla ještě třetina lidí, že doma mluví právě rusky. Z měření z loňského roku vyplývá, že se tento počet snížil na 20,7 procenta. Odklon od ruštiny potvrdil minulý týden prezident země Nursultan Nazarbajev. Rozhodl totiž o tom, že se Kazachstán zbaví azbuky, kterou přitom užíval od konce třicátých let minulého století. Znamená to návrat k latince. V příštím roce budou změněny školní osnovy, definitivně by pak azbuka měla být zrušena do roku 2025. „Je to spojeno s moderními technologiemi, s komunikacemi a zvláštnostmi vědy a vzdělávání v 21. století,“ odůvodnil Nazarbajev své rozhodnutí.
Podobný trend lze pozorovat i u dalších postsovětských zemí. Ruštinu jako svůj první jazyk uvádělo v roce 1994 přes 40 procent Lotyšů, dnes jich je už jen necelých třicet procent. O deset procentních bodů se její užívání propadlo i v Estonsku. Rusky mluvící menšiny oslabily také v Litvě, Ázerbajdžánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu.
O deset procent oslabila ruština také na Ukrajině, která se stále potýká s krizí na Krymu. Protiruské nálady se rozprostírají v celé zemi a dochází k incidentům zaměřeným konkrétně proti ruštině. Například na začátku dubna zablokovala skupina desítek ukrajinských nacionalistů vstup do kyjevského kulturního institutu, kde měly probíhat testy z ruštiny. Na bránu před budovou dala řetěz, který po vyjednávání s policií odstranila, testování však bylo stejně zrušeno.
Proruští aktivisté přišli v Česku o svůj spolek. Čtěte více
Ruský vliv už prakticky vymizel z Gruzie, kde v současné době mluví rusky už pouhé jedno procento obyvatel. Velký vliv na to má i válečný konflikt ze srpna roku 2008, tzv. válka v Jižní Osetii. Tehdejší gruzínský prezident Michail Saakašvili v návaznosti oznámil, že druhým jazykem Gruzie se místo ruštiny stane angličtina.
„Země pod sovětskou nadvládou po svém vymanění chtěly odstranit známky svého zajetí, včetně jazyka,“ odůvodňuje postupné slábnutí pozice ruštiny Chris Weafer z moskevské konzultantské skupiny Macro-Advisory, která se zaměřuje na země bývalého Sovětského svazu. „Zčásti to bylo i kvůli tomu, aby se distancovaly od ruského vlivu, kulturního a zvlášť politického. Bály se, že ruština by umožnila Moskvě a její propagandě ovlivňovat domácí agendu,“ dodal s tím, že taktikou některých takových zemí bylo i navázání politických aliancí se západními a asijskými zeměmi a nalákání investorů.
Jedinou zemí, která jde v tomto ohledu proti proudu, je Bělorusko. Pod dlouholetým vedením prezidenta Alexandra Lukašenka se stále více obrací směrem ke Kremlu. Patrné je to i na statistice: v roce 1994 uváděla ruštinu jako svůj primární jazyk polovina obyvatelstva, v současné době už 71 procent. „V Bělorusku nebyl takový nacionalismus,“ vysvětluje Charles Robertson z moskevské investiční banky Renaissance Capital. „Před rozchodem se Sovětským svazem nebyli nikdy nezávislí. Říká se jim bílí Rusové,“ dodává Robertson s tím, že Bělorusům se líbí například i relativně snadný přístup na ruský trh práce.
Soud OSN vyzval Moskvu, aby na Krymu zajistila výuku i v ukrajinštině
Opakem Lukašenka je dlouholetý vládce Kazachstánu Nursultan Nazarbajev. Rozhodl totiž o tom, že se Kazachstán zbaví azbuky, kterou přitom užíval od konce třicátých let minulého století. Znamená to návrat k latince. V příštím roce budou změněny školní osnovy, definitivně by pak azbuka měla být zrušena do roku 2025. Je to spojeno s moderními technologiemi, s komunikacemi a zvláštnostmi vědy a vzdělávání v 21. století, odůvodnil Nazarbajev své rozhodnutí.
Dále čtěte:
