„Někteří z vás jsou špinavé protislovenské prostitutky,“ sdělil premiér Robert Fico na tiskové konferenci novinářům. A kdyby náhodou někdo ještě pořád netušil, jak to slovenský ministerský předseda myslí, později své myšlenky rozvedl v Rádiu Slovensko. „Jsme v krčmě, nebo kde? Promiňte, vy jste redaktor slovenského rozhlasu, já jsem předseda vlády. (…) Nejsme tu na stejné úrovni. (…) Už se, k čertu, vzpamatujte, toto je veřejnoprávní rozhlas. (…) Nemůžeme akceptovat, abyste zneužívali svobodu slova na cílené útoky proti vládě,“ hrozil Fico v pořadu Sobotné dialógy Braňa Dobšinského.
Fico má zkrátka špatné období. Plánoval si, jak právě vrcholící půlroční předsednictví Bratislavy Radě EU vylepší pověst Slovenska a zanechá vzpomínky. O Ficově předsednictví se skutečně ještě dlouho mluvit bude. Jenže jinak, než by si přál.
Jeho úhlavním nepřítelem se stala Zuzana Hlávková. Mladá žena, která se od loňského léta podílela na přípravě kulturních akcí souvisejících se slovenským předsednictvím. Letos v únoru ale z ministerstva zahraničí na vlastní žádost odešla. Prý kvůli podivným a předraženým veřejným zakázkám, jež se navíc zadávaly bez otevřené soutěže. Upozornila třeba na to, že ač úředníci původně na dva zahajovací koncerty vyčlenili 63 800 eur, finální částka šla do stovek tisíc.
A ve velkou přehlídku se nakonec změnilo i představení loga slovenského předsednictví. Galavečer nakonec vyšel na 200 tisíc eur. Za samotné logo zaplatili slovenští daňoví poplatníci čtyři tisíce eur.
Ceny rapidně stouply poté, co na ministerstvo jako poradkyně nastoupila Zuzana Ťapáková. Bývalá ředitelka TV Markíza přišla s vizí, že slavnosti musejí proběhnout pompézně a ve velkém stylu.
Děkovné dopisy
Kromě Fica nevidí na takovém uvažování nic špatného ani ministr zahraničí Miroslav Lajčák. „Mohli jsme tam prodávat párky a zavolat Hvězdnou rotu ze Superstar,“ odpověděl Lajčák ironicky na otázku slovenských poslanců, jestli galavečer nemohl proběhnout ve střízlivější dramaturgii.
„Po vícero debatách jsme se rozhodli, že kdybychom logo představili během tiskové konference, nikdo si toho nevšimne,“ obhajoval slavnost. „Všichni, kdo na té akce byli, vysoce hodnotili její kvalitu, dostal jsem několik děkovných dopisů i od velvyslanců,“ tvrdí Lajčák.
Stejně jako premiér si i šéf slovenské diplomacie myslí, že kauza, již spustila Zuzana Hlávková, je především útokem na slovenské předsednictví Radě EU. Argumentuje tím, že Hlávková z resortu odešla už v únoru, a své zjištění tak mohla prezentovat dříve. Miroslav Lajčák nekriticky vnímá slovenské předsednictví jako „jednoznačný úspěch“.
Jak se Róbert Fico pustil do novinářů:
frameborder="0" allowfullscreen>
Týdeník Euro se pokoušel se Zuzanou Hlávkovou spojit, šéf slovenské pobočky Transparency International Gabriel Šípoš, který s ní spolupracuje, ovšem rozhovor odmítl. Hlávková má prý pocit, že všechno, co chtěla, řekla už mnohokrát.
I na základě jejího svědectví nyní 64 tendrů souvisejících s předsednictvím za celkových osm milionů eur začal prověřovat slovenský Nejvyšší kontrolní úřad.
Současné slovenské dění velmi připomíná kauzu ProMoPro českého předsednictví v roce 2009. Vyšetřovatelé spočítali, že na „cinknutých“ zakázkách na ozvučení a IT služby zajištěných právě firmou ProMoPro stát tratil několik stovek milionů korun.
Soud pak řekl, že soukromé společnosti si fakturovaly věci, které neprovedly. Státní úředníci ani politici tresty nedostali, soud se zaměřil jen na zástupcefirem. Třeba Jaroslav Veselý, bývalý jednatel ProMoPra, dostal devět let vězení. Teď čeká na odvolací soud.
„Já jsem odešel s trestem, protože jako odborník jsem měl vědět, že to je předražené. Oni (státní úředníci – pozn. red.) odešli bez trestu, protože když to posoudili s ostatními akcemi, tak to nebylo předražené,“ zlobil se Veselý letos v červnu v rozhovoru pro týdeník Euro.
Nejsme v tom sami
Ovšem průšvihy při předsednictví Radě EU nedokázalo vyprodukovat jen bývalé Československo. Před patnácti lety řešila poměrně velký skandál během své éry v čele Unie Belgie. Země, kde sídlí většina nejdůležitějších institucí EU.
V létě roku 2001 se provalilo, že belgická ambasáda v So™i byla na začátku 90. let jednou z těch, jež vydávala evropská víza, a v některých případech dokonce i diplomatické pasy členům balkánských a ruských gangů a velkému počtu přistěhovalců. Základem byla promyšlená chobotnice. Její chapadla sahala od bulharské ma™e k nejvyšším zastupitelským kancelářím.
Bulhaři a Rumuni nemají mezi ostatními unijními zeměmi stále dobrou pověst. Především kvůli pochybnému nakládání s dotacemi. A proto se nedá čekat, že by jejich předsednictví Radě EU, naplánované na roky 2018 a 2019, proběhlo výrazně lépe než to české či slovenské.
Dále čtěte:
Nové slovenské daně zabolí i Kellnera a Křetínského. Přijdou o stovky milionů
Kiska junior: Všude to vede nějaký Andrej
