Snaha Andreje Babiše zpochybnit svazky dokumentující jeho spolupráci s STB je součástí dezinformační mašinerie. Podle slovenského Ústavu paměti národa je jejím cílem vytvořit z minulého režimu idylku.
„V případech, kde jsme přesvědčeni o pravosti dokumentů zločineckého režimu, nevidíme žádný důvod k tomu, abychom se stali součástí mechanismu změkčování a zjemňování podstaty tohoto režimu,“ zdůvodňuje právní bitvu s Babišem mluvčí slovenského Ústavu paměti národa Peter Juščák.
Jak už web Euro.cz informoval, slovenský archiv odmítá přijmout rozhodnutí Nejvyššího soudu v Bratislavě, který potvrdil, že český ministr financí s STB nespolupracoval. Zatím čeká na doručení soudního rozhodnutí, ale už teď nevylučuje ústavní stížnost, případně mezinárodní obranu práv úřadu.
ÚPN namítal, že svědectví příslušníků STB, na kterých byl postaven původní a pořád jediný verdikt Krajského soudu v Bratislavě, nebylo podáno v souladu se zákonem. Zpochybnění Babišovy spolupráce s komunistickou tajnou službou totiž dosvědčili svědci, kteří nebyli zproštěni povinnosti mlčenlivosti. V jiných případech na taková svědectví soud nepřihlížel.
Archiv však poukazuje také na morální rovinu sporu. Babiš totiž vytváří nebezpečný precedent v otázkách komunistických zločinů. „Pokud bychom připustili argumentaci, že příslušníci státní bezpečnosti lhali režimu a manipulovali jeho represivní složky, že si agenty a jejich činnost vymýšleli a podváděli své nadřízené, pak bychom se stali součástí lživé mašinérie, která chce z minulého režimu vytvořit neškodnou idylku,“ uvádí Juščák.
Právě medializace a skandalizování Babišova případu dává podle slovenského archivu návod komunistickým zločincům jak bagatelizovat přečiny minulosti.
Emoce, které k případu český vicepremiér projevuje, jsou podle Slováků zbytečné. Úřad si jenom plní zákonnou povinnost. „Jsme ze zákona povinni zveřejňovat informace z období nesvobody, tedy fašismu a komunismu. To se týká bádání, analyzování a zveřejňování i materiálů týkajících se činnosti agentů a příslušníků státní bezpečnosti,“ říká Juščák.
Čtěte: Slovenský tisk: Babiš se očistil díky svědectvím bývalých estébáků
Archiv Ústavu paměti národa v Bratislavě eviduje Babišův svazek pod krycím jménem Bureš. Ministr financí České republiky a nejbohatší Slovák Andrej Babiš je ve svazku veden jako „Důvěrník“.
Babiš jako šéf divize podniku zahraničního obchodu vzbuzoval pozornost kontrarozvědky. Ta chtěla hlídat jeho vztahy s cizinci a zkoumat třeba to, zda v cizině nepřichází do kontaktu s tajnými službami.
Podstatná část materiálů svazku Bureš byla 4. prosince 1989, v době hromadných skartací, kterou procházely citlivé svazky představitelů komunistické elity, zničena.
Podle existujícího svazku došlo jedenáctého listopadu 1982 v centru Bratislavy ve vinárně U obuvníka ke schůzce kapitána Rastislava Mátraye, poručíka Júlia Šumana a zástupce ředitele jednoho z odborů podniku zahraničního obchodu Petrimex Andreje Babiše. Z tajného dokumentu pořízeného ze setkání vyplývá, že se z důvěrníka StB stal agent.
Babiš podepsal takzvaný vázací akt, tedy závazek ke spolupráci. „Kandidát byl vytěžen (vyzpovídán) k ohlasům na úmrtí soudruha Brežněva, o čemž je zpracován samostatný záznam. Poté byl kandidát vyzván, aby se vyjádřil, zda chce nadále spolupracovat s orgány kontrarozvědky, s čímž jmenovaný souhlasil. Po vyjádření souhlasu bylo jmenovanému oznámeno, že splňuje předpoklady kladené na spolupracovníka československé kontrarozvědky a byl mu předložen k podpisu písemný závazek, který byl zakamuflovaný v propagační brožuře. Kandidát závazek po přečtení podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno Bureš,“ píše se ve zprávě o získání ke spolupráci, kterou podepsal i náčelník bratislavské správy tajné policie Jozef Vavro.
Čtěte: 14 důvodů, proč by Andrej Babiš neměl být ministrem financí
Další části bratislavského svazku obsahují vyhodnocení agenta či vlastnoruční zprávy nebo finanční výdaje, na kterých tajní policisté dokladovali náklady za pohoštění při schůzkách.
„Agent Bureš byl získán k tajné spolupráci s československou kontrarozvědkou v roce 1982 na základě dobrovolnosti v problematice zahraničního obchodu ve vyčleněném objektu PZO Petrimex. Agent přistupoval k tajné spolupráci zodpovědně. V roce 1985 byl agent Bureš vyslán PZO Petrimex na dlouhodobý služební pobyt do Maroka. Na základě uvedené skutečnosti byla spolupráce přerušena do doby jeho návratu do ČSSR,“ cituje týdeník Euro zprávu z 9. prosince 1987 kapitána Andreje Kuľhy. Po návratu z Maroka se prý agenti StB se spolupracovníkem sešli opět.
To Babiš odmítá. Ve svém životopise i mnoha rozhovorech popřel, že by někdy agentem byl. V soudním procesu se slovenským Ústavem paměti národa argumentuje tím, že někdo tajné svazky vykonstruoval záměrně, aby jeho osobu poškodil.
Bývalá StB však podle ÚPN patřila v rámci zemí bývalého východního bloku po sovětské KGB a východoněmecké STASI mezi nejlepší. Měla špičkový personál, vybavení, organizační strukturu a důmyslný řídicí a kontrolní aparát. Je velmi těžko představitelné, že by tam byly fiktivně vytvořené nebo falešné dokumenty. Systém evidence svazků, spisů nebo záznamů byl pravidelně kontrolován, podléhal přesným a přísným pravidlům zpracování.
O Babišových kontaktech s StB dále čtěte: