Lavírování kolem možné nezávislosti Katalánska výmluvně ilustruje, oč jednodušší je projevovat emoce a deklarovat odhodlání než řešit důsledky odtržení. Katalánci oscilují mezi vidinou vlastního silného průmyslu a obavami z tendencí firem rychle vyklidit pole. Separatisty signály od koncernů i od evropských úředníků zjevně znejistěly.
Prvního říjnového dne se 90 procent katalánských voličů v referendu vyslovilo pro odtržení regionu od Španělska. Separatisté (účast byla 42 procent) věří, že jim samostatná existence přinese větší prospěch z vlastní ekonomiky. Jak je totiž patrné z grafu Evropského statistického úřadu, je Katalánsko v hospodářském ohledu výrazně blíž eurozóně než mateřské zemi. Svým HDP bezmála 220 miliard eur (5,7 bilionu korun) toto autonomní společenství na severovýchodě Španělska svou ekonomikou předčí Portugalsko, Českou republiku nebo Rumunsko.
Otázka, jak by si potenciální samostatný katalánský stát vedl hospodářsky, je ovšem spjatá s jeho členstvím v Evropské unii. A to není vůbec jisté. Pokud Katalánsko dojde až k nezávislosti, nastane precedent. Jak poznamenává rakouský server Industriemagazin, zatím se totiž nestalo, že by se část území některého z členských států oddělila.
HDP na obyvatele Španělska, Katalánska, eurozóny a Německa
Katalánsko je ekonomicky blíž zemím eurozóny než mateřskému Španělsku. Zdroj: Statista
Evropská komise stejně jako vláda v Madridu označily referendum za nelegální. Úředníci z Bruselu předesílají, že odštěpení by znamenalo vystoupení z Evropské unie i z eurozóny. Zástupci separatistů si ale z těchto varování nic nedělají. „Pohrůžka vyhazovem z Evropské unie není věrohodná. Na to je Katalánsko díky cestovnímu ruchu a dalšímu průmyslu hospodářsky příliš silné,“ citoval deník Die Welt europoslance Ramona Tremosu.
Právě průmyslníci už ale dávají tušit, že by Katalánsko nemělo svou ekonomickou sílu brát jako hotovou věc. Volkswagen, který je prostřednictvím své dceřiné společnosti Seat největším zaměstnavatelem v oblasti, si už podle serveru Manager Magazin pohrává s myšlenkou na přesídlení do Madridu. Podobný krok musí separatistická vláda předpokládat i v případě Audi a dalších velkých společností a koncernů, které rovněž vyrábějí v Katalánsku a dosahují tam obratů v desítkách miliard korun.
Podle Spolkového svazu německého průmyslu polovina z 1600 německých firem působících ve Španělsku sídlí v Katalánsku. Velká část z nich se obává o své investice. Německý sněm obchodních a průmyslových komor (DIHK) se už podle Manager-Magazinu nechal slyšet, že politická nestabilita bezprostředně ohrožuje hospodářský vývoj ve Španělsku. Je zjevné, že přesídlení velkých investorů by sen části obyvatel autonomie o samostatném a ještě bohatším Katalánsku snadno proměnilo v noční můru.
O situaci v Katalánsku dále čtěte:
