Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce podle šéfa senátorů ČSSD Petra Víchy podat kompetenční žalobu na prezidenta Miloše Zemana, pokud hlava státu neodvolá šéfa ANO Andreje Babiše z vlády ani po svém návratu z Číny. Vícha to řekl s tím, že by to bylo vhodnější řešení než senátory chystaná ústavní žaloba na prezidenta.
Kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu „se nám zdá samozřejmě lepší, protože by to mělo vést k k tomu, že bude (Babiš) odvolán,“ uvedl Vícha. „My už bychom řešili tou (ústavní) žalobou vlastně jenom jakýsi trest, a to asi není teď v tuto chvíli prvořadým cílem,“ podotkl. Obě žaloby podle něj přicházejí v úvahu až v případě, že Zeman nebude konat. „My pořád věříme, že prezident by měl přijít k rozumu a dodržovat ústavu,“ dodal.
Možnost kompetenční žaloby Sobotka zmínil už před čtyřmi lety v souvislosti se Zemanovým váháním nad jmenováním některých ministrů. Soud by měl podle kompetenční žaloby rozhodnout, jestli prezident musí premiérovým návrhům vyhovět, pokud pro to nejsou zákonné překážky.
Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozila Zemanovi v pátek skupina 27 senátorů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL v úterý uvedla, že tato skupina se již rozrostla na 34 členů horní komory. Dnes v poledne ještě neměla Horská informace o tom, zda se jejich počet dál rozšířil. Do skupiny patří zástupci všech senátorských frakcí vyjma ANO a klubu kolem předsedy Strany práv občanů Jany Veleby.
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.
Vícha nechtěl předjímat postoj ČSSD k ústavní žalobě. „Každý senátor se pak musí podle dané situace rozhodnout,“ uvedl. ČSSD má s 25 senátory nejsilnější klub. Návrh žaloby by mohly podat pouze senátorské kluby lidovců a Starostů, které stojí za pátečním prohlášením a disponují dohromady 27 hlasy. Přidat by se k nim mohli minimálně někteří senátoři za ODS, jichž je celkem deset, či za Stranu zelených.
Kompetenční spor premiéra a prezidenta řešil soud už před 15 lety
- Žalobu chce na prezidenta podat premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), pokud hlava státu neodvolá šéfa ANO Andreje Babiše z vlády ani po svém návratu z Číny. Podle senátní ústavní komise má Zeman ústavní povinnost Babiše odvolat bez podmínek a odkladů.
- Možnosti, jak přimět prezidenta k tomu, aby dodržoval ústavu, jsou v zásadě dvě. První je právě kompetenční spor u Ústavního soudu (ÚS), který by měl vyjasnit, jaké kompetence prezident má, jestli musí konat a kdy musí konat. Druhou a krajní variantou je pak ústavní žaloba, která by přišla na řadu v případě, že by prezident nejednal.
- Kompetenčním sporem nebo ústavní žalobou si spolu dvě státní instituce ujasňují, co která z nich smí a může. Je tedy případně na premiérovi, aby se obrátil na ÚS, a ten by pak rozhodl, jestli je koaliční smlouva víc než základní zákon státu.
- Ústavní právníci v této souvislosti upozorňují, že ÚS zřejmě nerozhodne jinak než v minulosti v podobných případech (například když se jednalo o lhůty ratifikace mezinárodních smluv). Tedy že řekne, že prezident má učinit, co mu ukládá ústava „bez zbytečného odkladu“. Jedná se o vymezení, jež nemusí Zeman respektovat.
- Česká právní úprava zná tři typy kompetenčních žalob. Jsou jimi jednak spory mezi veřejnou správou a soudy, o nichž rozhoduje takzvaný konfliktní senát, dále zbytkové kompetenční spory, o nichž rozhoduje ÚS, a kompetenční spory uvnitř veřejné správy, o kterých rozhoduje Nejvyšší správní soud.
- Soud rozhoduje o kladných či záporných kompetenčních sporech. Kladným je ten spor, v němž si správní orgány přisvojují pravomoc rozhodnout o právech a povinnostech téhož účastníka. Naopak při záporném sporu odmítají správní orgány uznat svoji pravomoc rozhodnout o právech a povinnostech účastníka.
- Možnost kompetenční žaloby premiér Sobotka například zmínil už před čtyřmi lety v souvislosti se Zemanovým váháním nad jmenováním některých ministrů vlády.
- Kompetenční spor premiéra s prezidentem řešil ÚS už před 15 lety. Jeho aktérem byl také Zeman, tehdy na opačném postu předsedy vlády. Odmítl tehdy podepsat jmenování Zdeňka Tůmy generálním guvernérem České národní banky. ÚS dal tehdy za pravdu prezidentovi Václavu Havlovi, který i přes Zemanův nesouhlas uvedl Tůmu do funkce. K rozhodnutí ústavní soudci potřebovali dva měsíce.
O vládní krizi dále čtěte:
Bělobrádek: Žádná strana nechce vypovědět koaliční smlouvu
Zeman má týden, pak na něj v Senátu navrhnou ústavní žalobu
Komentář: Zapomeňte na vládní krizi. Tu největší řeší ODS s TOP 09
Demise premiéra je demisí kabinetu, míní Zemanem citovaný právník
Dusno ve vládě: členové koalice přešli k vulgaritám
Ministři ANO by ve vládě zůstali i bez Babiše, připouští Faltýnek
Sobotka: Mezi Zemanem a Babišem je mocenský pakt
