Česká diplomacie se pod vedením ČSSD snaží na poslední chvíli zbavit nálepky „zlobivého člena“ Evropské unie a chce se více přimknout k francouzsko-německému integračnímu jádru. Francouzský prezident Macron za to Čechy chválí, země patří podle Elysejského paláce mezi „nejvstřícnější k evropské integraci“. Dnes se Macron setká se Sobotkou a se slovenským premiérem Ficem v rakouském Salcburku na pozvání spolkového kancléře Christiana Kerna.
U příležitosti divadelního festivalu se dnes v rakouském Salcburku uskuteční už čtvrtá schůzka takzvaného Slavkovského trojúhelníku, nové formy středoevropské spolupráce mezi Českem, Slovenskem a Rakouskem. Tentokrát ovšem s dalším významným hostem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který právě v Mozartově rodišti začíná své „letní turné“ po střední a východní Evropě. Po Rakousku se přesune do Rumunska a Bulharska.
Zlobivá Varšava
Při cestě na východ však záměrně mine Polsko a Maďarsko. A to ze dvou důvodů. Přestože do Varšavy dostal pozvání z nejvyšších polských diplomatických míst, má Macron stále velké výhrady vůči tamním ústavním změnám, které podle něj ohrožují právní stát. Z podobných důvodů se nezastaví ani v Budapešti za premiérem Viktorem Orbánem.
Visegrád pro nás ztrácí smysl. Přečtěte si komentář
Další příčinou aktuálního přehlížení Polska a Maďarska je francouzský tlak na novou směrnici o vyslaných pracovnících. Ta reaguje na údajné nespravedlivé výhody, které získávají pracovníci ze zemí střední a východní Evropy při svých cestách na Západ. Pracují zde za své domácí mzdy, a jsou tedy levnější než místní zaměstnanci. Tento „sociální dumping“ chce Macron omezit. Poláci a Maďaři jsou však proti.
Na rozdíl od Čechů a Slováků. Ti jsou ochotni ke kompromisu. „Nehledě na tuto směrnici je třeba zejména sblížit životní úroveň v evropských státech,“ zní zatím neoficiální stanovisko české vlády, jejíž zástupci chtějí při setkání v Salcburku Macronovi připomenout především nízké české mzdy, které v Česku mnohdy vyplácí i francouzské firmy.
Ukážeme velkorysost
Podle informací týdeníku Euro tlačí česká diplomacie na konsenzus s Francouzi nejvíce ze středoevropských států. Na oplátku chce získat od francouzského prezidenta příslib revize takzvaných povinných kvót pro migranty. „Ukážeme velkorysost, ale na druhou stranu očekáváme větší pochopení v azylové politice,“ uvedl zdroj z české vlády.
Visegrádská čtyřka je tak v názoru na směrnici o vysílání pracovníků rozdělená. Ale toto rozdělení se zdaleka netýká jen této evropské směrnice. Může mít ještě mnohem hlubší důsledky.
Macron se dnes v Salcburku setká s Bohuslavem Sobotkou a Robertem Ficem, které podle agentury Reuters považuje za zástupce zemí „nejvstřícnějších“ k evropské integraci. To sice trochu odporuje veřejnému mínění v těchto dvou státech, ale oba premiéři v poslední době jasně vyjádřili snahu více přimknout své země k francouzsko-německému integračnímu jádru, a nezůstat tak mimo hlavní evropský proud.
Status pozorovatelů eura
Fico nahlas zdůraznil prioritu členství Slovenska v EU nad členstvím ve visegrádské skupině. Sobotkova vláda zase nedávno schválila, že bude usilovat o pozorovatelský status v eurozóně, díky čemuž bychom i jako země bez eura zůstali v těsném kontaktu s jádrem evropské integrace. Česká diplomacie se chce navíc aktivně zapojit do nově chystané hlubší integrace v obranné politice, což byla původně česká priorita.
Dále čtěte:
