Do příštího kola jednání o brexitu na konci srpna chce vyjednavač Evropské unie Michel Barnier od britské strany materiály vyjasňující její postoj v klíčových sporných otázkách, které ukázalo dnes skončené druhé kolo rozhovorů. Barnier to řekl na společné tiskové konferenci s britským vyjednavačem Davidem Davisem. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu vzájemného finančního vyrovnání.
Spor o garanci práv unijních občanů v Británii označil Barnier před novináři za „fundamentální“, strany se ale liší také v pohledu na budoucí práva rodinných příslušníků.
EU chce, aby právní jistoty dávala občanům unie už samotná smlouva o britském odchodu, Londýn chce tyto věci zakotvit do britského práva. Podle Barniera to není politická, ale právní otázka, protože každý odkaz na evropské právo implikuje dohled unijního soudu. Podle Barniera tak bude třeba v příštích diskusí najít důvody, proč strany trvají na svých pohledech.
Tvrdému brexitu se dá vyhnout, míní bývalý premiér Blair
Britský vyjednavač Davis upozornil, že ve sporných bode bude potřeba pružnosti obou stran. Barnier novinářům řekl, že Evropská unie si přeje dosáhnout s Londýnem dohody o spořádaném odchodu země z bloku, k tomu je ale třeba také vypořádat vzájemné účty. Unijní vyjednavač připomněl, že už minulý týden britská vláda uznala jak své závazky, tak potřebu je vyrovnat. Na základě takového postoje je podle něj možné začít rychle diskutovat o tom, které přesně závazky to jsou.
Vyjasnění britského postoje k této věci je podle Barniera pro unijní strany nezbytné pro další jednání a pro dosažení pokroku v otázce finančního vyrovnání. Bez ní se nemohou pohnout rozhovory o dalších tématech.
Týmy v otázce finančního vyrovnání nebudou mluvit o konkrétních částkách, ale spíše o způsobu, jak se konečné hodnoty dopočítat. V médiích se nejčastěji objevují odhady mezi 60 až 100 miliardami eur (1,6 až 2,7 bilionu korun). Jde o závazky, které na sebe Británie vzala jako člen EU jak vzhledem k unijnímu rozpočtu, tak vůči různým unijním mimorozpočtovým fondům a programům.
Třetí klíčovou věcí pro nynější první fázi brexitových jednání je diskuse o budoucí podobě uspořádání na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Politické diskusi o tomto tématu se věnují přímo Davisovi a Barnierovi zástupci.
Rozsáhlé vyjednávací týmy - podle Davise bylo tento týden v Bruselu 98 britských diplomatů - tlačí čas. Cílem je dosáhnout „výrazného pokroku“ v rozhovorech o nyní projednávaných otázkách do podzimu. Teprve v takové chvíli dají státy EU Barnierovi mandát začít rozhovory také o budoucí podobě vzájemných vztahů unie a Británie. Půjde o složitá jednání o velkém množství oblastí od obchodu přes bezpečnost třeba až po kulturu a školství. Vše by mělo být dohodnuto do podzimu 2018, aby se po příslušném ratifikačním procesu mohla Británie mimo Evropskou unii ocitnout na konci března 2019.
Dále čtěte:
