Na olympijských hrách v brazilském Riu budou moci kromě atletů a vzpěračů startovat všichni ruští sportovci. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl aplikaci plošného zákazu a rozhodnutí o případném potrestání nechal na jednotlivých federacích konkrétních sportů. Bylo rozhodnutí MOV inspirováno skutečně jen sportovní stránkou věci? „Olympiádu od politiky nelze oddělit,“ tvrdí David Wallechinsky, prezident Mezinárodní společnosti olympijských historiků.
MOV se v celé kauze strategicky drží uprostřed. Nejprve akceptoval rozhodnutí mezinárodní atletické federace IAAF a nezrušil zákaz startu ruských atletů. Stejným způsobem – převedením odpovědnosti na federace – pak postupoval i v případě dalších sportů. Nad celým dopingovým skandálem si tak vlastně umyl ruce.
Ovšem už jen fakt, že se jednalo o plošném zákazu ruských sportovců na olympijských hrách, je alarmující. „Pro celé olympijské hnutí je to velká věc. Rusko je jeden ze tří nejčastějších medailistů,“ upozorňuje Wallechinsky. Jen samotné rozhodnutí zakázat start 58 ruských atletů ale může vyvolat mezinárodní pnutí. „Olympiádu od politiky nelze oddělit. To je mýtus. V Rusku už teď říkají, že to je spiknutí západu,“ dodává.
Navíc pokaždé, když v historii olympiád došlo k vyloučení některé země, k tomu byly politické důvody. V roce 1948 chyběly na seznamu pozvaných států Německo a Japonsko, v době apartheidu nesměla startovat Jihoafrická republika a před šestnácti lety byl z účasti na olympiádě v Sydney kvůli zacházení se ženami vyloučen Afghánistán.
Slavná tyčkařka Jelena Isinbajevová se na olympijských hrách v Riu nepředstaví. (Autor: Tab59 via Wikimedia Commons; CC BY-SA 2.0)
Zatímco Rusové jsou naštvaní kvůli svým atletům, z druhé strany sílí hlasy, že měl přijít plošný zákaz. Svou nespokojenost dává hlasitě najevo například Světová antidopingová agentura WADA, podle které budou čistí sportovci méně chránění.
Tvrdý trest žádal například i Dick Pound, bývalý viceprezident MOV. Už před rozhodnutím tvrdil, že pokud nebude Rusko potrestáno, vyšle to do světa nežádoucí zprávu, která dá najevo, že se s Ruskem zachází jinak jenom proto, že je to velký a silný stát. Námitku, že by plošným zákazem byli potrestaní čistí ruští sportovci, odmítl tvrzením: „V určitém bodě je už každý komplic.“
Dalším faktorem, který mohl hrát v rozhodnutí MOV svou roli, je vyvolání nebezpečného precedentu. Pokud by proti Rusku zasáhl radikálně, čelil by výbor tlakům, aby stejně postupoval i v případě dalších potenciálních dopingových skandálů, které třeba nebudou rozšířené v takové míře. Ostatně, i na seznamu sportovců USA jsou sportovci, kteří byli za doping dříve trestaní, včetně sprinterů Justina Gatlina a Tysona Gaye.
| Organizátoři her mají svých starostí dost Špatné zprávy z Ria: důvěra v olympiádu klesá  |
Podle Patricka Rishe, ředitele programu sportovního byznysu na Washington University, je ale důležité alespoň to, že k nějakému trestu vůbec došlo. „Zakázat start ruským atletům je od IAAF velké rozhodnutí. Vzhledem k neschopnosti Ruska udržet doping na uzdě jde ale o logický krok,“ myslí si Rish.
„Ačkoliv podvádění se u některých sportů, které se snažili očistit, stále objevuje, ekonomická lekce takového konání je zřejmá. Pokud zvýšíte cenu, kterou je za podvádění nutné zaplatit, například přísnější suspendací nebo vyšším finančním postihem, jejich četnost se sníží,“ dodává Rish, podle kterého může mít krok IAAF dlouhodobý dopad na podvádění napříč všemi olympijskými sporty po celém světě.
Zatímco IAAF sklízí ve světě chválu, MOV si za svůj přístup vysloužil kritiku. Podle Charlese Yesalise, bývalého profesora Penn State University, který se zabýval studiem anabolik a steriodů, výbor dlouhou dobu zavírá před dopingem oči. „Vždycky si vyberou jednoho obětního beránka, po kterém jdou. O nějakém systému nechtějí ani mluvit. Celá desetiletí odvracejí zrak,“ míní Yesalis.
Dále čtěte:
Rio ve finanční nouzi kulhá k začátku olympiády
MOV: Rio bude bez ruských atletů
