Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp nesplňuje podmínky pro to, aby mohl být členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Usnesla se na tom senátní volební komise na dnešním veřejném zasedání. Srpa do rady nominoval prezident Miloš Zeman, konečné rozhodnutí je v rukou Senátu. Srp řekl České televizi, že zákon nezná a nepamatuje si, zda byl v KSČ. Mluvčí Zemana Jiří Ovčáček vyjádření senátní komise označil za totalitní kádrování.
Volební komise musela konstatovat, že kandidát prezidenta republiky Karel Srp nesplnil podmínku volitelnosti,“ řekl po jednání novinářům předseda komise Luděk Jeništa (za TOP 09). Podmínkou členství v radě je, že kandidát od února 1948 do února 1990 nebyl členem Komunistické strany Československa. Pro usnesení hlasovalo všech osm přítomných senátorů.
„Nepamatuji si, jestli jsem byl před 50 lety členem KSČ během pražského jara,“ řekl České televizi. „Ale jestli jsem byl, tak jsem na to hrdý,“ dodal.
Volba nového člena rady ÚSTR je v programu Senátu příští týden. Jeništa řekl, že ještě před hlasováním seznámí senátory a senátorky s usnesením komise. „Samotná volba by neměla vůbec proběhnout, pokud Senát vezme naše usnesení na vědomí,“ podotkl.
Varianta, že by se volba i přes jasné stanovisko komise konala, je podle Jeništy možná. „Musím konstatovat, že by to nebyla volba podle zákona a byla by neplatná,“ dodal. Stejný názor vyjádřila senátorka ODS Daniela Filipiová. „Senát by se dostal do velmi nepříjemné situace, kdy by jeho jednání odporovalo zákonu,“ řekla novinářům.
| Karel Srp |
|---|
| Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Jeho jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně a že se ministerstvu vnitra nepodařilo Srpovu spolupráci dokázat. V roce 2013 jej Zeman ocenil medailí Za zásluhy. |
Senátoři po jednání komise poukázali na to, že v návrhu od prezidenta bylo uvedeno, že Srp vyhovuje všem podmínkám, které zákon stanovuje pro výkon funkce. „Těžko konstatovat, že by kancelář prezidenta neznala zákon o ústavu (ÚSTR). Myslím, že moc dobře věděli, že je tam podmínka nečlenství. Přesto ho pan prezident navrhl,“ upozornil Jeništa. Senátor za ANO Peter Koliba vidí chybu u poradců prezidenta. „Je to spíše nedostatek jeho poradců a úředníků, kteří jsou zodpovědní za to, co mu předloží,“ řekl.
Srp uvedl v ČT, že zákonné podmínky pro členství v radě ÚSTR nezná. „Pak je ten zákon nevhodný nebo nepraktický,“ komentoval je. Není podle něj možné házet všechny bývalé členy KSČ do jednoho pytle.
Ovčáček Zemanův návrh i přes rozpor se zákonem hájí. Usnesení senátní komise označil za návrat k totalitnímu kádrování. „Podle této optiky by neprošla většina disidentů, kdy řada z nich byla v 50. a 60. letech členy KSČ,“ napsal Ovčáček na twitteru. Dodal, že Zeman Srpa navrhl kvůli tomu, že byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná. „Novodobí kádrováci odvážní nejsou nikdy,“ dodal.
Normalizační Poučení z krizového vývoje bylo naplněno. Disidenti byli pronásledováni kvůli nesouhlasu s okupací. A teď mají cejch nehodných.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 8. srpna 2017
Srp je druhým kandidátem do rady ÚSTR, kterého prezident navrhl. Předchozí nominovaná Lenka Procházková sice požadavky zákona splnila, ale senátoři ji do funkce nezvolili.
Počátkem roku prezident Zeman neprosadil Srpa do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy odmítl jmenování spolupodepsat kvůli Srpovým stykům s komunistickou Státní bezpečností (StB). Údajnou spolupráci Srpa s StB dnes senátoři v diskusi zmínili, pro jejich rozhodnutí však tato otázka nebyla rozhodující. Usnesení vycházelo z faktu, že Srp byl členem KSČ.
Čtěte také:
