Zpoza hustého lesíku dopadá na bývalé pohřebiště první slunce. Přestože je poměrně časné ráno, vzduchem už se nese vlezlý zápach a kvičení prasat. Prvním dnešním návštěvníkům musí být hned jasné, jak blízko a kterým směrem od památníku v Letech stojí velkovýkrmna vepřů.
„Odstiňovací“ hájek ukrývá i kompost hnijících státních květin omotaných bíločerveno-modrou stuhou. Zátiší velmi dobře dokresluje nedořešenou situaci pietního místa po bývalém romském táboře. Zatímco se tu politici střídají, klaní a slibují, za více než dvacet let nikdo s velkovýkrmnou vepřů nepohnul.
„Zase se udělal humbuk, ale co jim vadí, vždyš je to tu pěkné,“ kroutí hlavou starší muž z Kyjova. Před pár minutami si tu s manželkou a dvěma kamarády udělali společnou fotku na bývalém táborovém pohřebišti. Jediné, co mu vadí, je dlouhodobá uzavírka Žďákovského mostu. „Nevíte, jak se mám teď dostat na Tábor?“ ptá se, než nastartuje auto.
Když se v normalizačních 70. letech pětihektarová velkovýkrmna vepřů stavěla, několik nízkých hal bezcitně vyrostlo přímo na území, kde během druhé světové války v barácích umírali vězni.
Klíč za klíč
Poměrně nečekaně se jedním z hlavních bojovníků za lidská práva v Letech stal ministr financí Andrej Babiš (ANO). Snaží se vyžehlit svůj výrok z Varnsdorfu, kde při rozhovoru s místními o Letech řekl, že nešlo o koncentrační, ale pracovní tábor.
„Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ pravil podle fotografa serveru Aktuálně.cz šéf státní pokladny. Po kritice slíbil, že jeho úřad najde potřebné peníze a vepřín zmizí.
Jde o poměrně zásadní posun. V minulosti, když resort vedl jeho úhlavní nepřítel Miroslav Kalousek (TOP 09), už sice stát poskytl 120 milionů korun na vybudování památníků romského holocaustu v Letech a Hodoníně u Kunštátu. Další stovky milionů na odstranění vepřína se ale nikdy nenašly.
Tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb, který vznik pietního místa inicioval, tak byl úspěšný jen napůl. Nevznikl ani zamýšlený nadační fond.
Otázkou ale také je, kde chce miliony najít nyní Babiš. Podle informací týdeníku Euro činí nejnižší odhady na výkup, demolici a vyčištění území 260 milionů korun, jenže další varianty jsou mnohem dražší. Mluví se i o dvojnásobku. Těžko říct, jestli ministr financí tolik peněz uvolní zrovna před volbami, kdy se o peníze hlásí kdekdo. Navíc není jasné, jestli by majitelé prasečáku na dohodu o prodeji přistoupili.
„Dávno jsme říkali, že náš zájem je dál produkovat a provozy vyměnit klíč za klíč,“ reaguje Josef Čech z vlastnické společnosti Agpi. Jinými slovy - stát by tedy musel zajistit nejen likvidaci velkovýkrmny v Letech, ale i výstavbu či výkup jiného prasečáku, kam by se Čech se svými lidmi, vepři a stroji přestěhoval. A to jsou další stovky milionů.
Zapomínat se nesmí ani na polohu družstva. U Písku vzniklo i proto, aby sem mohli zemědělci svážet tuny obilí z Jihočeského kraje. Pokud o velkého zákazníka přijdou, musí stát kompenzovat i je. Na tenhle zádrhel v minulosti narazila vláda sociálního demokrata Jiřího Paroubka.
Souboj v koalici
Josef Čech přesto potvrzuje, že v posledních měsících jsou jednání se zástupci vlády intenzivnější než v minulých letech. Schází se jak s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL), tak s jeho kolegou pro lidská práva Jiřím Dienstbierem (ČSSD). „Ale po osmnácti letech jednání jsem už realista,“ krčí Čech rameny. Dokud kabinet nepřijme usnesení nebo neuvidí dohodu na stole, záměrům politiků prý neuvěří.
A z Letů se proto může pár týdnů před volbami do krajů stát politická zbraň. Ostatně Andrej Babiš už se obul do premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že jen pokrytecky kritizuje a za dvacet let pro Romy nic neudělal.
Ministr Jiří Dienstbier zase Babiše napadl, že zneužívá „latentní rasismus části veřejnosti k populistickým výzvám k rychlým řešením problémů, ve kterých se neorientuje“. A taky jej zajímá, jak najde stovky milionů pro Lety, když prý dlouhodobě odmítá poskytnout téměř deset milionů korun na terénní práce s romskou komunitou ve vyloučených lokalitách.
Spor uvnitř koalice se snaží krotit alespoň lidovci, nejmenší vládní strana. Ministr kultury věří, že se podaří propojit pietní místo s areálem bývalého tábora. „Opravdu jsem přesvědčený o tom, že žádná vláda nebyla tak blízko vyřešení pietního, důstojného uspořádání celého areálu. Z důvodu probíhajících jednání ale nelze být v tuto chvíli konkrétnější,“ sdělil Herman týdeníku Euro.
Lidé tu jsou
Současné třenice z odstupu sledují v Památníku Lidice, kam pietní místo Lety formálně patří. Podle ředitele Milouše Červencla už vypozorovali, že když se o Lidicích a jejich památce mluví v negativních souvislostech, klesá návštěvnost.
Letům ale nyní očividně nic podobného nehrozí. Zatímco loni dorazilo celkově 8500 lidí, za prvních osm měsíců letošního roku už fotobuňky napočítaly 8200 návštěvníků. „Nejvíc přicházejí o prázdninách, když jsou na dovolené na Orlíku, a přijíždějí sem na kolech,“ vypočítává Červencl.
Letošní čísla jej překvapují, protože už na jaře cestáři pro veškerou dopravu uzavřeli blízký Žďákovský most, hlavní tepnu z Táborska.
A podobně jako Červencl zůstávají i obyvatelé Let u Písku. Na opakující se sliby politiků si tu už zvykli stejně jako na každoroční zářijovou pouť. „U památníku jsem s nimi byla, ale u dalšího jednání mezi ministrem Babišem a Josefem Čechem ne,“ popisuje starostka Letů Blanka Havlínová.
Případná demolice vepřína by tu nikoho příliš nezasáhla, podle Havlínové dnes u prasat dělá daleko méně lidí než v minulosti. A to potvrzuje i několik oslovených obyvatel obce. „Když tu vepřín nebyl až do 70. let, obejdeme se bez něj i teď,“ myslí si starší paní mířící do Jednoty pro nákup.
Opravdu jsem přesvědčený o tom, že žádná vláda nebyla tak blízko vyřešení pietního, důstojného uspořádání celého areálu. Podle silného zápachu a kvičení prasat je jasné, jak blízko a kterým směrem družstvo stojí. Dávno jsme říkali, že náš zájem je dál produkovat a provozy vyměnit klíč za klíč.
Počet návštěvníků na Pietním místě Lety během letošních prázdnin Kulturní památka Pietní místo Lety přístupná od roku 2010 Červenec 1400 Srpen 1100 Září (1. až 4.) 150
| Historie letského tábora |
|---|
| Domov pracovního útvaru (konec 30. let) pro dělníky budující silnici mezi Mirovicemi a Táborem, 32 domků
Kárný pracovní tábor (1940) Prošlo jím 700 osob, Romové tvořili jen 5 až 15 procent Sběrný tábor (březen 1942) Cikánský tábor Lety (srpen 1942) Vzniká pět nových baráků, celková kapacita je 600 vězňů, už na konci srpna jich tu ale pobývá více než 1100; na epidemii tyfu umírá postupně 326 lidí Transporty do Osvětimi V prosinci 1942 a květnu 1943 odjíždí z Let celkem 420 lidí na smrt do osvětimského koncentráku Likvidace tábora - V průběhu léta 1943 jsou baráky strhnuty a spáleny, místo je zasypáno chlorovým vápnem Vybudování vepřína 70. léta 20. století - Vznik prvního památníku 1995, autorem je Zdeněk Hůla; stojí na pohřebišti, kde bylo pohřbeno 22 mužů, 17 žen, 1 chlapec, 2 dívky a 77 dětí Kulturní památka Pietní místo Lety Přístupná od roku 2010 |
Čtěte také:
