Další vývoj v Kolumbii, jejíž obyvatelé v referendu těsně odmítli mírovou dohodu vlády s povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), obestírají stále větší nejasnosti. Zatímco prezident Juan Manuel Santos uvedl, že výsledky hlasování akceptuje, vůdce povstalců je označil za právně nezávazné a dohodu za stále platnou. Obě strany přitom daly najevo, že jsou zároveň připraveny jednat o nové podobě mírové smlouvy.
Pro dohodu se v lidovém hlasování vyslovilo 49,8 procenta voličů, zatímco proti bylo 50,2 procenta. Výsledek je velkým překvapením, neboť průzkumy odhadovaly schválení dohody téměř dvěma třetinami voličů. K urnám přišlo pouze 37 procent lidí, což bylo způsobeno zřejmě i prudkým deštěm spojeným s blížícím se hurikánem Matthew.
Vyjednané příměří podle Santose přes referendum zůstává v platnosti. Prezident po dnešních schůzkách se všemi politickými stranami hodlá najít způsob, jak pokračovat v mírovém procesu. Rovněž chce vyslat vyjednávače zpět na Kubu, kde se od listopadu 2012 jednání o míru konala.
Tento plán může být zkomplikován faktem, že šéf vyjednávacího týmu Humberto de la Calle nabídl v reakci na výsledek referenda rezignaci.
Vrchní velitel FARC Timoleón Jiménez zvaný Timošenko dnes zveřejnil na internetu videoprohlášení, podle něhož se ani jedna ze stran nemusí výsledky plebiscitu řídit, neboť „nemá vůbec žádnou právní závaznost“. O něco dříve - vzápětí po zveřejnění výsledků referenda - naproti tomu prohlásil, že skupina bude pokračovat v jednání o míru.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dnes uvedl, že vyšle na Kubu svého zástupce jako prostředníka jednání, jak tomu bylo již v jeho dřívějším průběhu. Podporu dalšímu jednání daly najevo i Spojené státy.
Dohodu, která má 297 stran, podepsaly obě strany na konci září, a oficiálně tak ukončily 52 let trvající konflikt, který si vyžádal na 260.000 obětí a sedm milionů uprchlíků. Odmítnutí dohody v referendu podle agentur uvrhne zemi do nejistoty a je velkou porážkou pro prezidenta Juana Manuela Santose. Před referendem Santos uvedl, že nemá plán B, a hrozil, že v případě odmítnutí dohody se Kolumbie vrátí do války.
Analytici i nejvyšší představitelé FARC se ale shodují, že výsledek referenda mír nezvrátí. Přerušen ale nyní bude proces odzbrojování příslušníků FARC, který začal minulý týden. Jedním z možných scénářů dalšího vývoje je podle agentury AP ratifikace dohody v parlamentu, nebo ve zvláštním ústavním shromáždění.
| Přečtěte si více o kolumbijské mírové dohodě: Historická chvíle v Kolumbii: mír po 52 letech  |
Kritici dohody požadují znovu otevřít jednání o mírové dohodě a udělat v ní jisté úpravy. Vadí jim zejména to, že rebelové z FARC uniknou trestu a že se budou moci zapojit do politického života. Budou moci kandidovat už v roce 2018 v prezidentských a parlamentních volbách a až do roku 2026 mají garantováno deset křesel v parlamentu.
Pro „korekce“ mírové dohody se vyslovil i exprezident Álvaro Uribe, lídr opozice, který byl hlavní zastáncem odmítnutí dohody v referendu. Uribe v neděli po zveřejnění výsledků oznámil, že se chce podílet na vyjednání upravené dohody. Dostat Uribeho a prezidenta Santose k jednomu stolu bude ale podle agentury AP možná obtížnější než dosavadní jednání s FARC.
Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16.000 členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.
Čtěte také:
Recept na válku: seberte vodu a jídlo, přidejte etnické rozdíly
Miroslav Zámečník: Levice Jižní Ameriku nespasila
