Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 21,7 miliardy korun na 1,695 bilionu korun. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 161 tisíc korun. Podle ministerstva financí je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu.
„Nevyužít stavu, kdy jsou věřitelé ochotni za to, že státu půjčují, platit, by bylo velkou chybou,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš. Pro hodnocení trendového vývoje zadluženosti státu není přitom podle MF podstatný vývoj státního dluhu v jednotlivých měsících, jelikož je zatížen mimo jiné splátkami v průběhu roku. Ty jsou přitom podle úřadu v letošním roce většinou koncentrovány až do druhého pololetí.
Jedním z důvodů současného opětovného nárůstu státního dluhu je podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy fakt, že možnost rozpouštění rezerv pochopitelně není neomezená. „Dalším důvodem aktuálního nárůstu dluhu, který akcentuje samo ministerstvo financí, jsou vysoce příznivé podmínky na dluhopisových trzích,“ uvedl.
Fakt, že si vláda na světových trzích výhodně půjčuje, by ji neměl podle Kovandy vést k tomu, aby svůj dluh nepřiměřeně navyšovala. „Její celkové hospodaření stále postrádá vyšší míru ambicióznosti a opravdové snahy státní dluh alespoň dlouhodobě stabilizovat,“ dodal.
Záporné výnosy dluhopisů státu vynáší
MF dále uvedlo, že během prvního čtvrtletí tak prodalo státní dluhopisy se záporným výnosem za 55,8 miliardy korun. „Tím došlo k inkasování mimořádných příjmů státního rozpočtu ve výši 100,2 milionu korun,“ uvedlo MF.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Za celý loňský rok státní dluh mírně stoupl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu. Důvodem nárůstu dluhu byla podle úřadu rovněž snaha prodat více státních dluhopisů, které investoři nakupovali se záporným výnosem.
