Necelý týden před prezidentskými volbami v USA se Donald Trump podle průzkumů dotahuje na Hillary Clintonovou. Zdá se tak nevyhnutelné, že o příští hlavě státu rozhodnou tzv. swing states, kde nemá ani jedna strana jasnou převahu. Trump do posledních sil bojuje o klíčovou Floridu, Clintonová zase cítí šanci uzmout Arizonu, tradiční republikánskou baštu.
V posledních týdnech se zdálo, že Hillary Clintonová kráčí k pohodlnému vítězství. Napovídaly tomu výsledky průzkumů, které vyznívaly jasně v její prospěch. Sebevědomá kandidátka Demokratů dávala svou převahu najevo i tím, že se odmítala svým konkurentem dále zabývat a tvrdila, že už na něj vůbec nebude reagovat. S blížícím se termínem voleb však začal posilovat Trump, kterému pomohlo i další pokračování e-mailové aféry Clintonové.
Favoritkou voleb zůstává i nadále bývalá první dáma, k žádné spanilé jízdě do Bílého domu ale nejspíš nedojde. Při současném rozpoložení sil to vypadá, že se bude hrát o každý hlas z celkového počtu 538 volitelů. Výsledky některých států jsou prakticky už teď jasně dané. Clintonová téměř jistě získá 55 volitelů Kalifornie a 29 ze státu New York, Trump zase bude slavit úspěch v Texasu a připíše si 38 jistých hlasů. Podobně rozhodnutých států je více, v některých se však čekají těsné výsledky. V těchto tzv. swing states se zřejmě rozhodne.
Mezi tradiční státy s těsným výsledkem patří Florida. Vyprávět by o tom mohli George Bush mladší a Al Gore, jejichž souboj se v roce 2000 rozhodoval právě tam. Výsledek byl tenkrát tak těsný, že musel být několik týdnů přepočítáván. Republikán Bush nakonec vyhrál o pouhých 537 hlasů, což mu zajistilo prezidentský úřad navzdory tomu, že v celé zemi dostal méně hlasů než Gore.
Experti se shodují, že má-li mít Trump vůbec nějakou šanci na celkové vítězství, musí na Floridě, kde se hraje o 29 volitelů, bezpodmínečně uspět. Realitní magnát si je toho dobře vědom a po zvýšené aktivitě si podle průzkumů po krizovém říjnu, kdy v jednu chvíli prohrával o více než čtyři procenta, opět vede lépe. Podle New York Times se dostal do tříprocentního, podle agentury Remington Research dokonce do čtyřprocentního vedení. Společný průzkum NBC a Wall Street Journal naopak přisuzuje těsný náskok Clintonové.
Vývoj volebních preferencí na Floridě za posledních 30 dní
Zdroj: RealClearPolitics
Jestliže je Florida tradičním bojištěm o každý hlas, Arizona do této kategorie spadá nově. Jihozápadní stát je už roky zabarven do republikánské červené. Demokratický kandidát tam v prezidentské volbě uspěl naposledy v roce 1996, kdy i kvůli nevýraznému oponentovi Bobu Doleovi vyhrál Bill Clinton, manžel nynější uchazečky o prezidentský post. Už tenkrát to bylo považováno za anomálii, protože od roku 1948 vyhrávali v Arizoně vždy republikáni.
Po dvaceti letech by se však situace mohla opakovat. Clintonová má podle průzkumů reálnou šanci uspět a i ona evidentně věří, že jedenáct volitelů z Arizony by mohlo hrát klíčovou roli při jejím vítězství. Ve středu si totiž naplánovala na předměstí hlavního města Phoenixu mítink, na kterém ještě hodlá přesvědčovat nerozhodnuté voliče. Argumentovat může i tím, že se od jejího soka odvrátil místní populární republikánský senátor John McCain, sám bývalý kandidát na prezidenta. K bezprecedentnímu kroku se odhodlal i list Arizona Republic, který poprvé během své 126leté historie podpořil demokratického uchazeče.
V současné chvíli to ale vypadá, že i v Arizoně začíná Clintonové vítězství proklouzávat mezi prsty. Po jejím krátkém vedení z konce října se totiž podle průzkumů CBS a Monmouth začínají místní obyvatelé znovu přiklánět na stranu Trumpa. Tomu hraje do karet i fakt, že ve státě je o 160 tisíc více registrovaných republikánů než demokratů. Clintonová se v Arizoně původně chtěla zaměřovat hlavně na podporu senátorské kandidátky Ann Kirkpatrickové, nakonec však zřejmě bude muset propagovat hlavně sama sebe.
Vývoj volebních preferencí v Arizoně za posledních 30 dní
Zdroj: RealClearPolitics
Těsné výsledky se očekávají například i v Severní Karolíně, která sice během posledních šestatřiceti let zvolila demokratického kandidáta jen jednou (Barack Obama v roce 2008), v posledních dvou prezidentských volbách byl však rozdíl pokaždé malý, ve zmíněném roce 2008 činil pouhá 0,3 procenta.
I v tomto státě je podle průzkumů podobný vývoj jako v předchozích dvou případech, tedy dominance Clintonové v říjnu a v posledních dnech obrácení karty. Náskok Trumpa však v průměru činí pouze 0,7 procenta, což je v rozmezí statistické chyby.
Vývoj volebních preferencí v Severní Karolíně za posledních 30 dní
Zdroj: RealClearPolitics
Mezi další swing states patří Colorado, Ohio či Nevada. Ve všech vyhrál při posledních dvou volbách Barack Obama, tentokrát se však takový výsledek demokratů očekávat nedá. Trump má solidně našlápnuto hlavně v Ohiu, kde se kromě jiného konal i letošní nominační sjezd Republikánské strany.
Dále čtěte:
Trump dohnal Clintonovou. Akcie klesly a peso oslabilo
Zvolení Trumpa může otřást finančními trhy podobně jako brexit
