Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy odstupují od pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015, vyvolalo kritické reakce po celém světě. Politici, zástupci řady firem i vědci od čtvrtečního Trumpova projevu vyjadřují nad jeho krokem zklamání a rozhořčení. Mnohé země - ale také některé americké státy a města - slíbily, že budou dohodu nadále dodržovat. Trumpa podpořila část jeho kolegů z Republikánské strany či představitelé amerického uhelného průmyslu.
Trump své čtvrteční rozhodnutí odstoupit od dohody a zahájit jednání o nové telefonicky zdůvodňoval britské premiérce Therese Mayové, kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, německé kancléřce Angele Merkelové a francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Podle Bílého domu je ujistil, že USA hodlají podnikat „masivní aktivity“ v ochraně životního prostředí a že nadále ctí závazek transatlantického spojenectví.
Mayová v telefonátu vyjádřila zklamání a řekla, že smlouva je důležitá pro prosperitu a bezpečí příštích generací. Macron prohlásil, že se Spojené státy obrátily ke světu zády a jsou proti vlastním zájmům. Odmítl také, že by byla možnost vyjednat dohodu novou.
Merkelová označila Trumpovo rozhodnutí za krajně politováníhodné. Zároveň ale zdůraznila, že nemůže zastavit ty, kteří ctí závazek chránit planetu. Také podle dnešního vyjádření šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera nelze v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice zařadit zpátečku a není možné zvrátit klimatickou dohodu z Paříže.
Český premiér Bohuslav Sobotka podotkl, že klimatickou dohodu nelze odmítnout jen proto, aby se nám teď chvíli žilo pohodlněji. Trumpovo rozhodnutí označil za chybné. Rusko, Čína a Indie dnes uvedly, že navzdory Trumpovu oznámení budou dohodu nadále ctít.
Přiblížila se kvůli Trumpovi apokalypsa? Čtěte více:
Dvě a půl minuty do apokalypsy. Trump posunul hodiny posledního soudu
Dodržovat závazky dohody chtějí bez ohledu na Trumpa i americké státy Kalifornie, New York a Washington. Tato trojice představující přes 20 procent americké populace založila v rámci USA klimatickou alianci, o členství prozatím uvažuje dalších sedm amerických států. K naplnění cílů pařížské dohody se zavázalo také více než 80 starostů velkých amerických měst, kteří se již před několika lety rozhodli společně snížit emise skleníkových plynů.
Tillerson, který se Trumpa snažil přesvědčit, aby u dohody setrval, označil prezidentův verdikt za politické rozhodnutí. Dodal, že Spojené státy budou ve snižování emisí skleníkových plynů nadále pokračovat a že tak činily i před celosvětovým ujednáním z Paříže.
Republikáni rozhodnutí vítají
Šéf americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan a vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell naopak ústup od dohody přivítali. Trumpův krok podpořily i uhelné firmy, například těžařská společnost Peabody, či Americká koalice pro elektřinu z čistého uhlí. Ryan a McConnell Trumpa pochválili, že svým čtvrtečním oznámením splnil předvolební slib. Pařížská dohoda, kterou podepsal Trumpův předchůdce v úřadu Barack Obama, by podle nich zvýšila ceny energie, což by postihlo především zástupce americké střední třídy a lidi s nízkými příjmy, a ohrozila by pracovní místa.
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) uvedli, že Trump nepochopil jejich výzkum, který ve čtvrtek citoval. Podle jejich studie by se plněním dohody růst světové teploty do roku 2100 mohl zpomalit o 0,6 až 1,1 stupně Celsia. Trump ovšem ve čtvrtek řekl, že i kdyby všechny státy dohodu plnily, růst teplot by se zpomalil o pouhé dvě desetiny stupně.
Čeští ekologičtí odborníci uvedli, že z ústupu od dohody nejsou šťastní, ale nebojí se, že by jiné země ve velkém měřítku USA následovaly. Velké americké podniky navíc budou podle nich stejně podmínky dodržovat, aby mohly být konkurenceschopné a vyvážet na evropský trh.
Odstoupení USA od dohody nebude podle AFP okamžité, neboť tak oficiálně mohou učinit až v listopadu 2020, kdy v Americe budou prezidentské volby. Washington však ihned může přestat dodržovat své závazky, neboť mu žádné sankce nehrozí.
Dále čtěte:
