Westminster pro ně připravil komplexní nabídku, psanou novým žargonem (viz box). Jeho centrálním termínem je „settled status“ (čili status usazené osoby), o který musí každý cizinec žádat (často znovu – 150 tisíc dosud podaných žádostí neplatí), aby byl zanesen do „registru“. V rámci žádosti mu budou odebrány biometrické údaje a dostane „ID“. Identita bude mít možná formu jakési občanky či pasu, možná jen zápisu („entry“) v registru, o tom zatím není rozhodnuto. „Usazená osoba“ se však touto ID bude muset celkem určitě prokazovat při žádostech o zaměstnání či při jednání s úřady.
Status permanentně neusazené osoby
Podstatné je, že právo na usídlení nebude po brexitu pro občany EU vůbec automatické – a to ani pro ty, kteří v Británii už pobývají. Nabídka Theresy Mayové, jež měla jako ministryně vnitra imigraci od roku 2010 na starost, je hluboce pod očekáváním nejen Bruselu, ale i opozičních labouristů („Není to zrovna štědrý návrh,“ poznamenal Jeremy Corbyn), obyčejných Britů (valná většina si přála automatický nárok Evropanů na pobyt), a dokonce ani třiceti poslanců Konzervativní strany, kteří se začínají organizovat k odporu proti tvrdému brexitu.
Všichni mají strach, že v pokeru o práva Evropanů nakonec prohrají sami Britové. Nabídka Mayové vychází Unii, jež navrhuje zachovat ve vzájemné garanci práv status quo, vstříc ve většině bodů, ovšem je tu háček: Londýn chce zcela vyřadit ze hry Evropský soudní dvůr. Sice to dává smysl (jak rozhodovat v Lucembursku o osudu Poláka, jenž nemá britské občanství, ale porušil zákony Skotska?), jenže pro organizace hájící zájmy cizinců ve Spojeném království (třeba „the3million“) je to důkaz, že Mayová ihned po brexitu všechny sliby odvolá a začne hromadně vyhošťovat za hlouposti.
| Práva podle Mayové |
|---|
| Do „hraničního data“ (cutoff date), jež bude teprve stanoveno, se musejí registrovat pomocí online formuláře. Když prokážou pětiletý pobyt, dostanou „status usazené osoby“ (settled status) s vlastním ID (patrně kartou). (Termín settled status zhruba odpovídá dosavadnímu indefinite leave to remain). K zápisu již není třeba dokládat potvrzení o soukromém zdravotním pojištění (comprehensive sickness insurance). Registrovat se musejí znovu, i když už o trvalý pobyt žádali. |
| Občané EU, kteří do Británie přicestují před datem vystoupení z EU, dostanou možnost vybudovat si tu pětiletou existenci za stávajících podmínek. Kdo přijede po datu vystoupení, bude podléhat novému imigračnímu režimu a neměl by podle ministerstva vnitra „očekávat garantované povolení k pobytu“. Kdo se nezaregistruje do data vystoupení a v dodatečné lhůtě (grace period) v předpokládaném trvání dva roky, musí Spojené království opustit. Právo registrace ztratí „pachatelé vážné či soustavné trestné činnosti“. |
| Před datem brexitu zůstane žadatelům zachován nárok na studentské půjčky a snížené školné pro domácí studenty (home fee status). Všechny programy počínaje letošním zimním semestrem do letního semestru 2019 běží podle stávajících podmínek. |
| Předpokládaná cena registrace je 65 liber. Žadatelé budou muset předložit pas a budou jim odebrány biometrické údaje. Předešlý 85stránkový formulář již nebude používán, nový systém má pracovat s údaji od daňového úřadu (HMRC), čímž zmizí potřeba dokládat příjmy výplatními páskami. |
| Usazené osoby budou mít nárok na sociální dávky, včetně důchodu, který může být vyplácen i v zahraničí. Budou moci opustit Spojené království až na dva roky, aniž by tím byl ohrožen jejich status usazené osoby. To samé platí i pro rezidenty, kteří jsou teprve v pětiletém čekacím období. |
| Není zatím rozhodnuto, zda budou za dosavadních podmínek uznávány i pracovní kvalifikace (professional qualifications) z EU a zda se něco mění pro živnostníky (self-employed) a osoby, které v Británii založily firmu. Konečným arbitrem sporů občanů EU s britskými úřady nebude Evropský soudní dvůr v Lucemburku. V jednání zůstává zvláštní soud Británie–Evropa. |
I kdyby však neudělala vůbec nic, garance občanům EU může kdykoli v budoucnu vypovědět jakákoli britská vláda. Výsledkem je nejistota, která v mezidobí ze země vyhání nejkvalifikovanější pracovní síly.
„A zůstanou jen spongers (příživníci),“ dodal by čtenář bulvárního Daily Mailu, dávajícího v předešlých letech největší prostor Nigelu Faragovi. „Najednou si po letech připadám jako sádrový trpaslík,“ citoval list portugalského učitele, jenž přišel do Británie už v roce 1995. Nikdo jej nechce zaměstnat, když v žádosti uvede původ. „Tohle jen tak nepřejde. Je to vrcholek velkého a temného ledovce,“ dodává. „Nový status usazené osoby by měl být nazýván status permanentně neusazené osoby. Žijeme tu 19 let, můj manžel je neurobiolog. Příští rok se vracíme do Francie,“ vypověděla jedna psycholožka z Francie.
Pozor na výpadek v příjmech
Konzultační firma Deloitte přišla koncem června s alarmující studií, podle níž o odchodu z Británie uvažuje až polovina lidí, kteří mají kam odejít, tedy zpravidla ti s nejvyšší kvalifikací. Britští terapeuti hlásí stoprocentní nárůst pacientů z EU, kteří si stěžují na nespavost a na úzkosti, někteří se svěřují s myšlenkami na sebevraždu. Pokud se totiž ocitnou bez práce a nedoloží dlouhodobý pobyt ve Spojeném království (častý jev u lidí, kteří cestují po světě nebo jen pendlují mezi Británií a domovem), nemají nárok na dávky v nezaměstnanosti, i když třeba roky přispívali do systému sociálního zabezpečení.
Jestliže měli v posledním roce výpadek ve výdělcích, nemohou si zase cizinci podle nového návrhu na ostrovy pozvat manželku či družku, neboť pobytové vízum obdrží jen ta „ekonomicky neaktivní“ osoba, jejíž hostitel může prokázat roční výdělek nad 18 600 liber. Rozroste se tak patrně počet „manželství po Skypu“, jejichž potomci znají jednoho z rodičů jen z obrazovky počítače. Zvláště ohroženou skupinou jsou živnostníci (self-employed), jejichž příjmové hranice jsou úplně nejasné, a lidé cestující v rámci povolání po světě.
Speciální kapitolou jsou cizinci, kteří jsou obviněni z trestného činu. Britská média byla v posledních letech zahlcena příběhy o tom, jak Evropa absurdně chrání „práva zločinců“ na britské půdě, takže drobní delikventi z východní Evropy mají na ostrovech podobnou pověst jako muslimové v Česku. Jen za loňský rok bylo deportováno 3500 osob a letos jejich počet ještě vzroste. Hněv veřejnosti a represivních orgánů hrozí dopadnout i na lidi, kteří jsou z trestné činnosti jen podezřelí.
Dále čtěte:
Druhé kolo jednání o brexitu. Zaměří se na finance a práva občanů
Inflace v Británii v červnu nečekaně klesla. Poprvé za osm měsíců
