Ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš ostře zaútočil na premiéra Bohuslava Sobotku. Podal trestní oznámení, které se týká transakcí ministerstva financí v době, kdy ho řídil právě Sobotka.
„Ministerstvo financí podalo trestní oznámení za nevýhodné finanční transakce,“ uvádí šéf vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí Michal Žurovec. Trestní oznámení bylo podáno na základě zjištění interního auditu ministerstva financí zaměřeného na řízení státního dluhu.
„Určité transakce z let 2004, 2005 a následně 2009 interní audit MF shledal pochybnými, přičemž potenciální škoda může dosahovat částek v řádech miliard korun českých,“ říká Žurovec a dodává: „K podobným závěrům dospěla i nedávno dokončená kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu. Za účelem vyvrácení anebo potvrzení pochybností plynoucích jak z auditní zprávy, tak ze zprávy NKÚ, se ministerstvo financí rozhodlo obrátit na orgány činné v trestním řízení.“
V letech 2004 a 2005 řídil ministerstvo financí Sobotka. „Pokud je podáno trestní oznámení, policie jej musí nezávisle a důsledně prošetřit. Emise eurobondů v letech 2004 a 2005 a otázka jejich zajišťování měnovými swapy byla vysoce odbornou záležitostí, kterou měl v kompetenci příslušný odborný útvar na ministerstvu financí. K otázce rozsahu zajišťování emisí se tehdy rovněž vyjadřovala ČNB. Nejsem si vědom žádných skutečností, které by měly postup odborného útvaru MF po dvanácti letech zpochybňovat,“ prohlásil Sobotka.
Oznámení se pak týká rovněž transakcí z roku 2009, kdy byl v čele resortu Miroslav Kalousek a zesnulý Eduard Janota. „Jsem si jistý, že žádné rozhodnutí, které by bylo úmyslně špatné, jsem neudělal,“ uvedl pro Euro.cz Kalousek s tím, že úředníci v té době rozhodovali v období mimořádné nejistoty. V roce 2009 naplno dopadly na tuzemskou ekonomiku důsledky finanční krize. „Je to Babišův mediální humbuk, aby odvedl pozornost od svých vlastních problémů a vlastního vyšetřování,“ zdůrazňuje Kalousek.
Kalousek nicméně uvedl, že po návratu na ministerstvo financí v roce 2010, nebyl rovněž spokojený s řízením státního dluhu. „Nespokojenost se netýkala něčeho, co bych si dovolil označit jako trestný čin,“ dodává.
Jestli bylo podáno trestní oznámení na konkrétní osoby, Žurovec neuvedl.
Audit je namířen proti bankám
Podle serveru Neovlivní.cz vyšetřování na základě auditu ve svém důsledku znamená vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu dlouhodobě těžily. Mezi finančními domy uvedenými v auditu, podle nějž škoda přesáhla deset miliard korun, je přitom nejméně jeden, který se podílí na financování holdingu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO), píše server.
Podle něj audit zjistil, že například při derivátových operacích banky dostávaly vybrat, zda úroky placené státem mají být fixní, nebo pohyblivé. Auditoři také odhalili ztrátu přes 1,4 miliardy korun z operace, která sice skončila předloni, ale závazky z ní pro stát platí ještě dalších deset let. Při další operaci se ministerstvo ocitlo v rozporu se zákonem v pozici spekulanta, takže změna kurzu koruny o deset procent může v tomto případě znamenat ztrátu až 16 miliard korun, napsal server.
NKÚ v březnové zprávě poukázal na dodatek z roku 2009 ke smlouvě o swapové operaci, kvůli kterému podle kontrolorů platí Česká republika na úrocích přes 200 milionů korun ročně víc, než kdyby dodatek neuzavřela. S dodatkem je roční úrok 3,2 procenta z 243,2 milionu eur (6,6 miliardy korun), bez něj by byl úrok v současné době nulový. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že za sjednání dodatku zodpovídají lidé, kteří už na ministerstvu nepracují.
Kontrolní úřad nepodal trestní oznámení, protože výsledek jím kritizované swapové operace bude znám až v roce 2035 nebo 2036, až doběhne, řekla dnes mluvčí NKÚ Olga Málková. „Může se stát na světových trzích něco, co z úroku 3,2 procenta udělá nádheru,“ doplnila.
| Topolánek vydal své „politické paměti“. Čtěte! Topolánkova lekce aneb Hlavně se z toho...  |
