Řekové mohou znovu spolknout hořkou pilulku, nebo rozpoutat další kolo dluhové krize. Řecký premiér Alexis Tsipras voličům slíbil, že nebude škrata ani o eurocent víc, než požadovali věřitelé v posledním schváleném programu. Mezinárodní věřitelé přitom tvrdí, že v rámci programu bude Řecko možná muset ušetřit v rozpočtu dalších 3,5 miliardy eur, které nejsou součástí programu.
Tento požadavek věřitelů z eurozóny a Mezinárodního měnového fondu by vládě zasadil těžkou ránu. Znovu by se rozvířily obavy o stabilitu Řecka.
Tsiprase do vlády v lednu 2015 vynesla „protiúsporná“ rétorika a jednačtyřicetiletému politikovi se pak málem podařilo vyprovodit zemi z eurozóny. Pak však změnil postoj o sto osmdesát stupňů a loni v létě s věřiteli vyjednal třetí záchranný balík (za posledních šest let). Od té doby řecká ekonomika znovu spadla do recese, nezaměstnanost se pořád drží na 25 procentech a veřejnost věří euru čím dál méně.
Dilema, které bude muset řešit premiér Tsipras, vzniklo kvůli neshodě mezi věřiteli z eurozóny a MMF. Nemohou se totiž dohodnout, jakého přebytku země dosáhne v roce 2018. Zatímco věřitelé z eurozóny předpokládají, že to bude 3,5 procenta před zaplacením úroků, MMF odhaduje, že to bude pouze 1,5 procentní přebytek.
Německo přitom žádá, aby se MMF programu dále účastnil. Věřitelé proto navrhují připravit další pomoc ve výši dvou procent řeckého HDP. Tato pomoc by se aktivovala, když by Řekové v roce 2018 dosáhli přebytku jen 1,5 procenta.
Podle agentury Bloomberg mohou následující dny a měsíce přinést tři scénáře:
1. Hořká pilulka
Nebylo by to poprvé, kdy Tsipras kapituloval. Loni červenci když se v Řecku hroutil bankovní systém a hrozil odchod země z eurozóny, vzdal se proklamací ze své volební kampaně, a přijal požadavky věřitelů.
V situaci, kdy má v průzkumech veřejného mínění jednoznačně navrch opoziční Nová demokracie a dochází peníze, může se Tsipras rozhodnout, že se znovu podřídí požadavkům věřitelů. Voličům může rozhodnutí prodat například tak, že přijetí nových podmínek otevře cestu k jednání o odpuštění dalších dluhů.
Tsipras může argumentovat také tím, že jelikož se případná úsporná opatření začnou realizovat jen tehdy, když Řecko nesplní rozpočtový cíl, je další balíček neškodný. Zákonodárci vládnoucí strany mohou navíc nový program podpořit, jelikož se budou bát, že by se v nových volbách už do parlamentu nedostali. Další volby jsou naplánovány až na rok 2019.
Pokud bude Tsipras souhlasit s novým programem, odsouhlasí ministři financí eurozóny další platbu, která má přijít Řecku 28. dubna.
2. Předčasné volby
Když Řecko s věřiteli nedosáhne dohody, může Tsipras rozpustit parlament a nechat o dalším osudu země rozhodnout voliče. Na notu předčasných voleb hrál loni, když se bouřili opoziční poslanci a nechtěli podpořit záchranný program. Může se o to pokusit znovu, protože loni v rámci své strany po jednáních s věřiteli svou pozici posílil.
Věříme-li předvolebním průzkumům, vedla by novou vládu pravděpodobně koalice umírněných stran, které chtějí udržet Řecko v eurozóně, v čele s Novou demokracií. Může rovněž dojít k volebnímu patu, který by uvrhl zemi blíže ke krachu a nakonec opuštění eurozóny.
3. Referendum
Alternativou k nukleární taktice předčasných voleb je uspořádat další referendum. Tsipras může tvrdit, že věřitelé žádají víc, než bylo dohodnuto, a on potřebuje nový mandát od voličů. Podle průzkumů veřejného mínění by Řekové v současnosti volili proti dalším úsporným opatřením.
Čtěte dále:
Řecko překonalo očekávání věřitelů, schodek se ale zdvojnásobil