Donald Trump v prezidentské kampani několikrát zopakoval, že hodlá zamezit přílivu přistěhovalců vybudováním zdi na hranicích s Mexikem. Jeho kritika cílí také na vzájemný obchod USA a Mexika. Pokud by se Trump příští rok skutečně přestěhoval do Bílého domu, mohlo by to přidusit rychle rostoucí obchod mezi oběma zeměmi, kterému se v posledních letech daří stále více.
Republikánský kandidát Donald Trump po odstoupení svých protivníků ve stranických primárkách míří k závěrečnému souboji s Hillary Clintonovou. Výstřední miliardář přitom vzbuzuje kontroverze nejen ve Spojených státech. Nejinak je tomu v sousedním Mexiku, které si ho v Bílém domě nepřeje nejvíce ze zemí G20.
Důvodem jsou zjevně Trumpovy výroky vůči imigrantům a plán na vybudování zdi na hranicích obou zemí, kterou by prý navíc měla španělsky mluvící země zaplatit. Náklady na takovou zeď sám Trump odhaduje na 10 až 12 miliard dolarů. Mexický prezident Enrique Nieto na oplátku přirovnal Trumpa k Hitlerovi a Mussolinimu.
| Přečtěte si, kde všude preferují Clintonovou před Trumpem: Svět volí Clintonovou, Trumpa chtějí v Bílém domě jen Rusové  |
Zeď na hranicích USA a Mexika by omezila rychle rostoucí obchod obou zemí. Pro Mexiko jsou Spojené státy i díky dohodě o volném obchodu NAFTA dlouhodobě největším obchodním partnerem. Objem obchodu mezi zeměmi navíc stále roste, od roku 2000 se bilance zboží dohromady více než zdvojnásobila.
Jak si všímá businessinsider.com, v posledních deseti letech počet obyvatel v příhraničních oblastech USA i Mexika vzrostl o dvacet procent. Navíc, skrze hranici prochází mnoho důležitých sítí – ropovody, železnice i elektrická vedení. Existují návrhy na říční kanály spojující Mexiko skrze USA až s Kanadou. Mnoho amerických automobilek produkuje vozidla v mexických továrnách využívajíce autodíly vyrobené v USA, nedávno takový plán vyhlásila například druhá největší automobilka Ford.
| Čtěte, co potkalo Američany na zbytku kontinentu: Jak Číňané vytlačili Američany z Latinské Ameriky  |
Boom mexicko-amerického obchodu je něco, co sám Trump kritizuje. Volá i po revizi dohody NAFTA a označuje Mexiko za „škůdce obchodu“. „Nevadí mi obchodní války, když ztrácíme 58 miliard ročně. Mexiko nám bere náš byznys. Oslabuje svoji měnu do takové míry, že naše firmy s nimi nemohou soupeřit a naši lidé ztrácejí pracovní místa,“ prohlásil Trump pro CNN.
Trump ve svém výroku naráží na deficit, který mají USA v obchodu se svým jižním sousedem. Minulý rok dosáhl 58,3 miliard dolarů, což je sice dvakrát více než v roce 2000, ale o zhruba 16 miliard méně než v roce 2007, kdy rozdíl mezi vývozem a dovozem dosáhl vrcholu. V porovnání s celkovým objemem exportu z USA do Mexika je to momentálně 22,4 procent, v roce 2005 to bylo přitom přes 40 procent.
Vývoj obchodu zboží mezi USA a Mexikem od roku 2000 (mld. dolarů)
Zdroj: United States Census Bureau
Pokud by se Trump stal prezidentem Spojených států a splnil své sliby z kampaně, velmi pravděpodobně by se tak stal „katem“ obchodu s Mexikem. Latinskoamerická země je přitom v poslední době mnohdy označována jako „aztécký tygr“, ač patří stále k rozvojovým ekonomikám.
Růst HDP Mexika v posledních letech zrychluje, v prvním letošním čtvrtletí dosáhl 2,9 procent, ambice země jsou ovšem mnohem vyšší. Zejména pak podle plánů vlády prezidenta Nieta, která po svém nástupu v roce 2013 vyhlásila reformní program nazývaný „Pakt pro Mexiko“ (Pacto por México). Jeho cílem je zrychlit hospodářskou dynamiku alespoň na sedm procent ročně. Měla by k tomu vést další liberalizace ekonomiky, volnější obchod, daňová reforma a boj s monopoly.
Meziroční růst HDP Mexika od roku 2013
