Ukrajina zablokovala na svém území přístup k řadě populárních internetových služeb, nabízených ruskými firmami. Stalo se tak v rámci nových sankcí proti Rusku, které Kyjev obviňuje z podpory separatistů v Donbasu na východě země. Jde například o sociální sítě VKontakte a Odnoklassniki, vyhledávač Yandex či server elektronické pošty Mail.ru. Příslušné nařízení zveřejnila kancelář prezidenta Petra Porošenka.
Sankce se vztahují také na televizní stanice RBK, TV Centr, VGTRK, NTV Plus a Zvězda, jakož i softwarových firem zaměřených na antivirové programy Kaspersky Lab a DrWeb, aerolinky Aeroflot, všechny ruské banky působící na anektovaném Krymu, jakož i ruské platební systémy.
Kreml zatím neupřesnil ruskou reakci na nové ukrajinské sankce, ale varoval Kyjev, že Rusko koná podle zásady vzájemnosti. „Je to další z mnoha kroků porušujících práva lidí žijících na Ukrajině dostávat informace, které je zajímají,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Ukrajinská omezení, která mají platit tři roky, odsoudila mluvčí ruského ministerstva zahraničí jako „politickou cenzuru“, ke které „USA a Evropa mlčí“. Náměstek ministra spojů Alexej Volin vyjádřil přesvědčení, že „v blízké budoucnosti statisíce a možná miliony Ukrajinců si zvýší počítačovou gramotnost, aby se naučili, jak blokování zakázaných stránek obcházet“. Podle listu Kommersant lze ukrajinské nařízení obcházet stejně snadno jako předchozí ruské zákazy ukrajinských webů.
Nepochopitelný akt ekonomické agrese, tvrdí Rusové
Ruský internetový expert Dmitrij Mariničev označil sankce za „podivný, nepochopitelný akt ekonomické agrese“. Sankce podle něj poškodí nejen dotčené ruské firmy, ale i ukrajinské uživatele a ukrajinské poskytovale internetu, které si pro splnění prezidentova příkazu budou muset zakoupit drahé zařízení. Vydělají naopak zahraniční giganti typu Google, kterým se uvolní prostor na ukrajinském trhu.
Ani všichni Ukrajinci nejásají. „Občané mají právo sledovat, co se jim zlíbí, a sami si udělat názor o úrovni ruské propagandy, která hovoří sama o sobě,“ prohlásila právnička Tetjana Kotjužynská.
Poskytovatelé internetu podle listu Ukrajinska pravda tvrdí, že technicky není možné okamžitě zablokovat zakázané ruské weby a že ke splnění prezidentova příkazu budou potřebovat čas a také peníze na nákup potřebného vybavení. Opatření, které mohou hned vykonat, jsou totiž neúčinná a půjde je snadno obejít.
Porošenkův dekret rozšířil také seznam osob, proti kterým se uplatňují sankce. Na ukrajinské „černé listině“ nyní figuruje 1228 lidí a 468 firem.
Ukrajinský prezident dnes také prohlásil, že bude usilovat o to, aby Evropská unie prodloužila své sankce proti Rusku rovnou o celý rok. Až dosud je pravidelně prodlužovala po šesti měsících.
„Vyvineme maximální úsilí, abychom přiměli Rusko usednout za vyjednávací stůl, plnit mírové dohody, stáhnout své vojáky z ukrajinského území a ukončit agresi,“ prohlásil šéf státu.
Moskva stále popírá, že by se přímo podílela na konfliktu v Donbasu, který si od svého propuknutí v dubnu 2014, tedy krátce po svržení proruského prezidenta v Kyjevě a ruské anexi Krymu, vyžádal na 10.000 životů.
Přečtěte si také:
