Příliv migrantů do Německa rozhodně nevítají mladí Němci, kteří se stěhují do velkých měst. Uprchlíci si začínají hledat vlastní bydlení a pro mnoho z nich, uprchlíků i Němců, je nalezení vlastního bytu velký problém. Německá vláda sice odmítá, že by šlo o krizovou situaci, ale nedostatek bytů se snaží řešit.
Ke konci minulého roku registrovalo Německo milion žadatelů o azyl, někteří z nich jsou sice vráceni, ale většina dostala povolení k pobytu. A mnoho z nich opouští státní či charitativní ubytovací zařízení a hledá si vlastní bydlení. Jak ukazuje list Financial Times, na trhu bydlení ve velkých městech se tím tvoří ostrá konkurence.
Uprchlíci se logicky stahují do velkých měst, protože se tam mohou stát součástí své komunity a také mají větší šanci na nalezení práce než v malých městech. Z nich ovšem odchází také mladí Němci, kteří touží po životě ve velkoměstě.
List píše o příkladu 22letého Syřana Radwana a 25letého Němce Gehringera, kteří se potkali při hledání bytu na předměstí Hamburku. Zatímco pro Radwana to byla teprve sedmá návštěva bytu, pro Gehringera již padesátá.
„Je tu vždy mnoho lidí. Hledám již čtyři měsíce. Dělím si čas mezi studium, četbu a chození po bytech,“ říká Němec. Také Syřan plánuje v Hamburku studovat farmacii. Nakonec ani jeden z nich neuspěl, byt dostal úplně jiný zájemce.
„Nenazýval bych to krizí,“ říká tajemník ministra dopravy a bydlení Gunther Adler. „Ale potřeba bydlení roste v určitých velkoměstech a v univerzitních sídlech, protože tento životní styl se stává atraktivním.“ Populace v Německu sice ubývá, ale velká města, hlavně Hamburg, Kolín, Frankfurt, Mnichov a Berlín od roku 2000 zaznamenaly desetiprocentní nárůst obyvatel.
| Přečtěte si komentář k německým dotacím do elektromobilů: Miroslav Zámečník: Proč jsou německé eko-dotace omyl  |
Většina uprchlíků má na nemovitostním trhu řadu nevýhod: neumí jazyk a neznají pravidla a zákony. Proto často spoléhají na pomoc lokálních úředníků a charitativních organizací. Podle Aliny Thiemové z hamburské charity Wohnbrücke by se měly autority snažit více pomoci uprchlíkům. „Integrace není jen kulturní, ale také strukturální výzva. Mělo by vzniknout více pozic uprchlických koordinátorů,“ tvrdí.
Minulý rok se v Německu postavilo 270 tisíc nemovitostí, což je o 111 tisíc více než v roce 2009. Vláda chce ovšem ještě více: 350 tisíc ročně. Letos zdvojnásobila výdaje do 16 regionů, a další nárůst financování má přijít.
Více peněz není jediná pomoc, kterou Angela Merkelová velkým městům chystá. Rovněž uvažuje o zrušení sociálních výhod těm azylantům, kteří změní místo pobytu. Lidsko-právní aktivisté považují tento krok za „autoritářský“, ale městům by ulehčil. Podobný krok provedla vláda v 90. letech při přílivu přistěhovalců ze zemí bývalého východního bloku.
| Čtěte o problematice migrace v USA: Trump: Uprchlíci připraví nové 11. září „Spanglish“ na vzestupu. Migrace mění angličtinu Trumpova zeď by přehradila obchod USA s Mexikem  |
