Je to skoro 30 let od konce tzv. Studené války. Přesto lze říci, že vztahy mocností USA a Ruska jsou opět napjaté. Stačí jen poukázat na témata jako Sýrie, Ukrajina, Severní Korea či protiruské sankce, které byly prodlouženy. Nemluvě o současném vyšetřování Donalda Trumpa kvůli podezření na rusko-americké propojení v loňské předvolební kampani.
Vzájemné vztahy mezi USA a Ruskem se výrazně zhoršily po anexi poloostrova Krym v roce 2014. USA i Evropská unie následně vyhlásily řadu sankcí za účelem potrestání Ruska. Po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny se rozšířily.
Sankce se měly zaměřit na ropný průmysl, vojenské a vyspělé technologie. Zároveň také byly uvaleny na oligarchy blízké Kremlu či na subjekty poskytující finanční podporu východoukrajinským separatistům.
Rusko na sebe nenechalo dlouho čekat a zavedlo své sankce proti západním státům. Ty se týkaly zákazu dovozu většiny potravin z Evropské unie, USA, Kanady, Norska a Austrálie. Premiér Medveděv tehdy tyto sankce komentoval tím, že ruské trhy budou zásobovat domácí výrobci, chovatelé a pěstitelé. Tyto sankce se dotkly například také české potravinářské společnosti Hamé.
Pro ruské společnosti tak sankce ve skutečnost znamenaly pozitivní efekt a výrazně zlepšily jejich hospodářské výsledky.
Sankce za dva tisíce na hlavu
V březnu letošního roku ruská media zveřejnila analýzu, ze kterých vyplývá, že tyto sankce stojí každého ruského obyvatele v přepočtu necelé 2 tisíce korun ročně.
Není to ani měsíc, co Evropská unie v červnu prodloužila sankce vůči Krymu o další rok do 23. června 2018. Tyto sankce se vztahují na dovoz zboží, vývoz určitého zboží a technologií na tento poloostrov, zejména odvětví dopravy, telekomunikací, energetiky, vyhledávání ropy, zemního plynu a nerostných surovin.
Společnosti a občané EU nesmí na území Krymu investovat prostředky. V souvislosti se sankcemi nyní například německý koncern Siemens řeší, že jeho dvě ze čtyř turbín určených pro Rusko byly poslány na Krym sankcím navzdory.
Siemens kvůli tomu zahájil své vlastní vyšetřování a bude chtít z porušení sankcí vyvodit důsledky s možnou anulací smlouvy. Kreml se však brání, že turbíny na Krymu byly vyrobeny v Rusku z ruských komponent.
Ruské vměšování do voleb?
V červnu se také začala řešit nová vlna sankcí proti Rusku ze strany USA.
Hlavním důvodem další vlny sankcí však není situace na Ukrajině a v Sýrii. Americký kongres je skálopevně přesvědčen, že se Rusko vměšovalo do průběhu prezidentských voleb s cílem ovlivnit jejich výsledek.
Jak Putin, tak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to již několikrát odmítli a prohlásili, že nové sankce výrazní zhorší vztahy obou zemí.
Nově se rozšiřují na metalurgii, lodní dopravu či železnici. Nově si také američtí občané nebudou moci koupit ruské státní dluhopisy.
Prosadí se Trump?
Právě tyto sankce jsou součástí zákona, který upravuje zrušení sankcí. Nově by totiž Donald Trump nesměl zrušit sankce bez souhlasu Kongresu. Právě Trump je znám tím, že je spíše pro postupné rušení sankcí.
To je další důkaz toho, že prezident stále ještě nedokázal zkrotit kongres a názorově se odlišují ve velké řadě problematik. Trumpova administrativa se však snaží uchlácholit Kongres tím, že rozšířila sankční seznam o 38 osob a společností, Týkají se představitelů separatistických donbaských republik, či společností podnikajících na Krymu.
Avšak jedná se o lidi a společnosti, kteří nejsou s USA nijak majetkově ani obchodně provázání. Trump se tak dle všeho snaží pouze zvrátit výše zmíněný zákon. Ten již schválil americký Senát drtivou většinou 92 proti 2 a nyní jej projednává sněmovna reprezentantů.
Pro či proti-plynové sankce?
Nový americký zákon navíc poměrně „rozčílil“ představitele několika evropských energetických společností. Narušil by totiž nákladné projekty plynovodů Nord Stream II či Turkish Stream, jejichž výstavbu mají některé evropské společnosti financovat z poloviny.
Náklady Nord Stream II, který staví Gazprom z Ruska do Německa, jsou vyčísleny na 9,5 miliardy eur. Do tohoto projektu jsou zapojeny společnosti Engie, Royal Dutch Shell, OMV, Uniper a Wintershall.
Objevili se také názory, že tyto sankce jsou snahou podpořit vývoz zkapalněného zemního plynu do Evropy. Nord Stream II čelí totiž kritice, že zvýší závislost Evropy na ruském plynu.
Otazník jménem Sýrie
Trump v neděli 9. července na adresu sankcí vůči Rusku prohlásil, že sankce budou platné, dokud se nevyřeší situace v Sýrii a na Ukrajině.
Právě Sýrie byla jedním z hlavních témat první schůzky Trumpa s Putinem na začátku července v rámci summitu zemí G20 v Hamburku. Zatímco Rusko podporuje režim Bašára Asada, USA stojí na straně opozice.
Prezidenti USA a Ruska Donald Trump Vladimir Putin a šéfem Evropské komise Jean-Claude Junckerem při neformálním rozhovoru v rámci summitu G20 v Hamburku
Situace v Sýrii se pro obě země poměrně vyostřila v červnu, kdy americký bojový letoun sestřelil letoun syrské armády. Rusové v návaznosti na tuto událost přerušili spolupráci v rámci memoranda o předcházení incidentů a letecké bezpečnosti z října 2015. A pohrozili také, že sestřelí jakýkoliv letoun mezinárodní koalice západně od Eufratu.
Schůzka hlav Kremlu a Bílého domu měla trvat přibližně půl hodiny a nakonec se protáhla na více než dvě hodiny. Díky ní ale došlo k domluvě na příměří v Sýrii. To je sice jednoznačně pozitivní situace, ale záležet bude také na dalším průběhu a krocích.
Pro Američany je totiž nepřípustné, aby Bašár Asad se svou rodinou zastávali v budoucnosti jakoukoliv funkci ve vedení země. Záležet to bude opět na Rusku, jak se postaví k americkému názoru na budoucnost vedení země.
Kromě toho probrali oba státníci dění kolem Severní Koreje, kde jsou značně nervózní hlavně USA, a na přetřes přišla i právě situace na Ukrajině.
Další schůzka obou hlav státu zatím naplánovaná není. Aktuálně jsou vztahy obou zemí „napjaté,“ ale je třeba říci, že Donald Trump má na tyto vztahy skutečně pozitivní vliv.
Zatím je poměrně obtížné odhadovat, jestli je Rusko skutečně ochotné přistoupit na kompromisní řešení situace v Sýrii a na Ukrajině a jednotlivé pozitivní krůčky jsou spíše za účelem uklidnění stávající situace.
Předvolební Achillova pata Donalda Trumpa
Trump však nyní bude muset řešit závažnější problém. A to vyšetřování jeho nejstaršího syna Donalda juniora.
Ten se minulý rok v průběhu prezidentské kampaně sešel s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou kvůli kompromitujícím materiálům na demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou. Vyšetřováním se zabývá senátní výbor pro tajné služby, který je součástí dlouhodobého vyšetřování ruského vlivu na americké prezidentské volby.
Dle New York Times Donald junior předem věděl o tom, že je ruská právnička napojená na Kreml. Pokud by se prokázalo, že o této schůzce či obecně o komunikaci jeho týmu s Rusy věděl, mohlo by to v krajním případě vyústit až v pokus o odvolání Donalda Trumpa z funkce prezidenta skrze Kongres.
Článek vyšel na webu Peak.cz
