Počet obětí útoku na letišti v Istanbulu vzrostl na 41, zraněných je 239. Oznámil to dnes istanbulský guvernér. Tento údaj podle agentury DPA nezahrnuje tři sebevražedné atentátníky, kteří při úterním útoku rovněž zemřeli. Mezi oběťmi je nejméně 13 cizinců. České ministerstvo zahraničí zatím nemá informace, že by mezi oběťmi byli Češi.
Turecké úřady zatím uváděly 36 obětí. Ty již identifikovaly a mezi nimi je 23 Turků. Mezi cizinci je pět Saúdů, dva Iráčané, Tunisan, Uzbek, Číňan, Íránec, Ukrajinka a Jordánec.
K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Podle tureckého premiéra Binaliho Yildirima se na základě dosavadních zjištění zdá, že za masakrem na jednom z nejrušnějších letišť v Evropě stojí radikální hnutí Islámský stát. Spojené státy či šéf OSN útok odsoudili.
Podle tureckého premiéra přijeli sebevražední atentátníci na letiště taxíkem. Všichni tři začali střílet a poté se vyhodili do povětří.
Puška a granáty
Svědci tvrdí, že jeden z útočníků v odletové hale hlavního istanbulského mezinárodního letiště střílel z automatické pušky. Turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag již dříve uvedl, že atentátníci kolem sebe rozhodili také několik granátů a do povětří se vyhodili, když na ně začali střílet policisté. Podle svědků a tureckých činitelů se tak stalo v příletové hale, která se nachází o patro níže.
České ministerstvo zahraničí zatím nemá informace o případných českých obětech. Ministerstvo je ve spojení s generálním konzulátem ČR v Istanbulu, ale záleží na tom, jak rychle budou postupovat turecké úřady, řekla ČTK v úterý večer mluvčí Černínského paláce Michaela Lagronová.
Na letišti vypukl po explozích zmatek, vyděšení lidé prchali z odbavovací haly a na místě zasahovaly nejméně dvě desítky sanitek a množství policistů. Podle televizních záběrů pokryl okolí výbuchů prach a rozbité sklo.
Oslabení Turecka
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že cílem útoku bylo prolitím nevinné krve oslabit Turecko. Mezinárodní společenství vybídl ke společnému boji proti terorismu. Útok na letiště v úterý „co nejostřeji“ odsoudil Bílý dům, který ujistil Turecko o své podpoře. Masakr odsoudili také francouzský prezident François Hollande a šéf OSN Pan Ki-mun, který v této souvislosti hovořil o teroristickém činu. Český premiér Bohuslav Sobotka v úterý řekl, že Evropa musí kvůli boji s terorismem posílit spolupráci mezi jednotlivými členskými státy.
Podle představitelů Atatürkova letiště byly po útoku některé příchozí lety odkloněny, byly zrušeny úterní odlety a nebylo jasné, zda budou odloženy také dnešní ranní spoje. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) bezprostředně po útoku zrušil všechny lety mezi Spojenými státy a Istanbulem. Nařízení později zrušil.
Podle tiskové agentury Dogan v době útoku na letišti přistávalo letadlo s albánským premiérem Edim Ramou. Rama byl poté se svým doprovodem v pořádku převezen do oficiálního místa pobytu, napsala agentura AP. Úterní večerní linka společnosti Turkish Airlines z Prahy přistála v Istanbulu ten den po 22:00 SELČ, tedy po sebevražedném útoku.
| Útok v Istanbulu je nejhorším atentátem na letišti v historii |
|---|
| Nejméně 41 obětí (28. června 2016, Istanbul) - Nejméně 41 mrtvých a 239 zraněných si vyžádal útok tří sebevražedných atentátníků na Atatürkově letišti v Istanbulu. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Podle tureckého premiéra Binaliho Yildirima se na základě dosavadních zjištění zdá, že za masakrem na jednom z nejrušnějších letišť v Evropě stojí radikální hnutí Islámský stát. Atentátníci přijeli na letiště taxíkem. Všichni tři začali střílet a poté se vyhodili do povětří. |
| 37 obětí (24. ledna 2011, Moskva) - Sebevražedný útočník odpálil nálož v příletové hale moskevského letiště Domodědovo. Na místě zahynulo 35 lidí a do nemocnic bylo převezeno na 70 lidí, z nichž dva zemřeli. Atentát spáchal dvacetiletý mladík ze severokavkazského Ingušska Magomed Jevlojev. K útoku se přihlásil vůdce muslimských povstalců Doku Umarov. |
| 26 obětí (30. května 1972, Tel Aviv) - Při útoku na letišti Lod (dnes Ben Gurionovo letiště) zemřelo 26 lidí, většinou poutníků z Portorika. Atentát spáchala trojice příslušníku japonské Rudé armády, najatá Lidovou frontou pro osvobození Palestiny. Útočníci přiletěli z Říma převlečení za hudebníky, v pouzdrech houslí ale měli zbraně, čs. samopaly vzor 58 a granáty. Přežil jediný ze tří útočníků, Kozo Okamoto, původně odsouzený k trojnásobnému doživotí, nakonec ale propuštěný po 13 letech. |
| 26 obětí (8. června 2014, Karáčí) - Na mezinárodní letiště v hospodářské metropoli Pákistánu zaútočilo ozbrojené komando, jejích cílem byl méně využívaný terminál pro VIP cestující. Při téměř šestihodinových bojích s bezpečnostními silami zemřelo 26 lidí a deset útočníků. K útoku se přihlásila pákistánská odnož hnutí Taliban a s ní spolupracující extremistické Islámské hnutí Uzbekistánu (IDU). |
| 19 obětí (27. prosince 1985, Řím a Vídeň) - Palestinští teroristé zaútočili téměř ve stejnou chvíli na letištích v Římě a Vídni na lidi čekající u přepážek izraelských aerolinek. Atentátníci, kteří použili útočné pušky a granáty, zabili v italské metropoli zabili 16 a v Rakousku tři lidi. Tři ze čtyř útočníků Římě zastřelila izraelská ochranka, poslední byl zraněn a zadržen. Rakouská policie pak zabila jednoho a zadržela dva útočníky. Za útokem stál teroristický vůdce abú Nidal. |
| 16 obětí (22. března 2016, Brusel) - Sebevražedný bombový atentát na bruselském letišti Zaventem si vyžádal 16 lidských životů, se odpálili dva sebevražední atentátníci. Přibližně o hodinu později se třetí atentátník odpálil ve stanici metra Maalbeek. Celkem při obou útocích, nejhorších v belgické historii, ke kterým se přihlásila radikální organizace Islámský stát (IS), zemřelo 32 lidí a tři útočníci. |
