Ve Spojených státech se opět objevují hlasy za znovuzavedení jedné z nejtvrdších regulací velkých bank v americké historii. O návrat Glass-Steagallova zákona, který odděloval obchodní a investiční bankovnictví, již dlouho usiluje řada demokratů, nově však přichází podpora i z republikánské strany. A zvažuje ji i bezesporu nejsledovanější republikán dneška – Donald Trump.
Návrat rozdělení obchodního a investičního bankovnictví patří ke strašákům velkých bank na Wall Street. Jeho zrušení v roce 1999 je však mnohými ekonomy považováno za jednu z příčin finanční krize. O obnovení Glass-Steagallova zákona mluvili po krizi hlavně demokraté. Tentokrát se ale výzva k návratu zákona objevila v oficiální programové platformě republikánské strany, kterou partaj vydala po sjezdu v Clevelandu minulý týden.
„Podporujeme znovuzavedení Glass-Steagallova zákona z roku 1933, které zakazuje komerčním bankám angažovat se ve vysoce rizikovém investování,“ píše se ve stanovisku.
Dosud se považovalo za nereálné, aby se takový názor objevil mezi republikány. Stejně tak bylo ale kdysi nereálné, aby se prezidentským kandidátem stal Donald Trump, který nepatří mezi příznivce Wall Street a jehož kampaň stojí za textem v republikánské platformě.
„Věříme, že vláda Obamy a Clintonové schvalovala legislativu, která byla příznivá pro velké banky. Proto můžeme vidět, že všechny peníze z Wall Street plynou na její kampaň,“ prohlásil podle deníku The Hill Paul Manafort, manažer Trumpovi kampaně. „My podporujeme malé banky a Main Street.“
Zda znovuzavedení Glass-Steagallova zákona podpoří přímo Trump, není jasné. Podle CNBC o tom ovšem uvažuje.
| Glass-Steagallův zákon |
|---|
| Vznikl v roce 1933 jako reakce na Velkou hospodářskou krizi. Oddělil obchodní a investiční bankovnictví. Wall Street poté zákon stále častěji kritizovala s tím, že znevýhodňuje americké banky vůči evropským. V Evropě funguje univerzální bankovnictví, v některých zemích smíšené. |
| Postupně tak byl Glass-Steagallův zákon zmírňován, až během vlády Billa Clintona v roce 1999 byl zrušen zákonem o modernizaci finančních služeb (Gramm-Leach-Blileyův zákon). Během následných krizových let měly dřívější investiční banky různý osud - byly pohlceny komerčními (například Merrill Lynch ovládla Bank of America), změnily status na obchodní (Goldman Sachs a Morgan Stanley) nebo padly (Lehman Brothers). |
Podpora zákona by mohla Trumpovi v prezidentské kampani pomoci. Velké banky jsou od finanční krize nadále trnem v oku americké veřejnosti. Mezi nejhlasitější zastánce Glass-Steagallova zákona patří neúspěšný demokratický kandidát na prezidenta Bernie Sanders, jehož řada stoupenců odmítá podpořit Clintonovou, a je tak dost možné, že ve volbách zvolí Trumpa.
Trumpův postoj nemusí nakonec nic znamenat. Asi málokoho by překvapila změna jeho názoru. A i v případě zvolení americkým prezidentem by před ním stál republikány ovládaný Kongres.
Republikáni v programové platformě naopak kritizují jinou bankovní regulaci, Dodd-Frankův zákon, který vznikl v roce 2010 jako reakce na finanční krizi. Zákon by chtěli zmírnit, na banky je prý příliš tvrdý, což postihuje hlavně ty nejmenší domy. Skutečností je, že malých lokálních a regionálních bank v posledních letech v USA výrazně ubylo.
Nepřehlédněte komentáře o regulaci finančního sektoru:
Miroslav Zámečník: Finanční regulace nesou vždy "kouzlo nechtěného"
Robert Shiller: Jak se poprat s další globální finanční krizí
